Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Co si Češi myslí o plošném uzavírání škol? Průzkum to jasně ukázal

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

V jarní vlně koronavirové epidemie vláda výuku na základních, středních, vyšších odborných i na vysokých školách zrušila od 11. března. Obnovovala se postupně v omezené míře od 20. dubna, žáci druhého stupně základních škol s výjimkou deváťáků ale zůstali doma až do konce školního roku. Děti, které nechodily do školy, učitelé vzdělávali na dálku. V průzkumu v polovině září bylo proti opětovnému plošnému zavření škol 51 procent české veřejnosti, souhlas s uzavřením v případě zhoršení situace s nákazou vyjádřilo 42 procent lidí. Desetina se k věci neuměla vyjádřit. "Rozhodný souhlas s uzavřením škol při zhoršení situace s šířením koronaviru se častěji objevoval u mladých lidí ve věku 15 až 19 let a pak u nejstarší věkové kategorie, tedy u lidí starších 60 let, jinými slovy tedy především u samotných studentů a u důchodců," uvedlo CVVM. Při případném uzavření škol se pro povinné vzdělávání na dálku na základním i středním stupni vyslovilo 66 procent Čechů, dobrovolná by výuka měla být podle zhruba pětiny. Proti distančnímu vzdělávání byla v obou případech méně než desetina dotázaných. Výrazně se přitom podle CVVM nelišily názory na distanční vzdělávání u lidí s dětmi, kterých se výuka na dálku na jaře týkala, a lidí bez takových dětí. Zajištění distanční výuky bylo pro rodiče na jaře spíše snadné, uvedlo to 52 procent z nich. "Necelá polovina (46 procent) naopak uvedla, že zajištění této výuky považovali za obtížné," napsali autoři průzkumu. Mezi 5. a 20. zářím se dotazovali 951 lidí ve věku od 15 let. Střední, vyšší odborné a základní umělecké školy se kvůli šíření nemoci covid-19 znovu uzavřely od tohoto pondělí v regionech označených na mapě rizika nákazy červenou nebo oranžovou barvou. Opatření se týká většiny Česka, platí zatím na dva týdny. Již dříve také v některých regionech musely na on-line výuku přejít vysoké školy.

V jarní vlně koronavirové epidemie vláda výuku na základních, středních, vyšších odborných i na vysokých školách zrušila od 11. března. Obnovovala se postupně v omezené míře od 20. dubna, žáci druhého stupně základních škol s výjimkou deváťáků ale zůstali doma až do konce školního roku. Děti, které nechodily do školy, učitelé vzdělávali na dálku.

V průzkumu v polovině září bylo proti opětovnému plošnému zavření škol 51 procent české veřejnosti, souhlas s uzavřením v případě zhoršení situace s nákazou vyjádřilo 42 procent lidí. Desetina se k věci neuměla vyjádřit. "Rozhodný souhlas s uzavřením škol při zhoršení situace s šířením koronaviru se častěji objevoval u mladých lidí ve věku 15 až 19 let a pak u nejstarší věkové kategorie, tedy u lidí starších 60 let, jinými slovy tedy především u samotných studentů a u důchodců," uvedlo CVVM.

Při případném uzavření škol se pro povinné vzdělávání na dálku na základním i středním stupni vyslovilo 66 procent Čechů, dobrovolná by výuka měla být podle zhruba pětiny. Proti distančnímu vzdělávání byla v obou případech méně než desetina dotázaných. Výrazně se přitom podle CVVM nelišily názory na distanční vzdělávání u lidí s dětmi, kterých se výuka na dálku na jaře týkala, a lidí bez takových dětí.

Zajištění distanční výuky bylo pro rodiče na jaře spíše snadné, uvedlo to 52 procent z nich. "Necelá polovina (46 procent) naopak uvedla, že zajištění této výuky považovali za obtížné," napsali autoři průzkumu. Mezi 5. a 20. zářím se dotazovali 951 lidí ve věku od 15 let.

Střední, vyšší odborné a základní umělecké školy se kvůli šíření nemoci covid-19 znovu uzavřely od tohoto pondělí v regionech označených na mapě rizika nákazy červenou nebo oranžovou barvou. Opatření se týká většiny Česka, platí zatím na dva týdny. Již dříve také v některých regionech musely na on-line výuku přejít vysoké školy.

Témata:  průzkumy koronavirus (coronavirus) COVID-19 školství

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2024 16:03

USA zavádí nové sankce proti Rusku. Pocítí je celá Evropa

Spojené státy zavádějí nové sankce vůči Moskvě, které mohou výrazně ovlivnit evropské zákazníky platící za ruský plyn, destabilizovat ruský devizový trh a posílit závislost Ruska na Číně. Na tyto dopady upozorňují ruští ekonomové, píše server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy