ČR přebírá Radu EU v době plné výzev, klíčem je jednota, řekla Pekarová Adamová

Oba parlamentní lídři přijeli do Litomyšle na setkání s předsedkyní komise Ursulou von der Leyenovou.

"Ta role není... role vůdčí, je to role moderátora, spojování, udržování jednoty," komentoval Vystrčil úkol Česka v unijní politice pro dalších šest měsíců.

Česká vláda dnes zahájila půlroční předsednictví v Radě EU společným jednáním s EK na zámku v Litomyšli. Právě s komisí bude do konce roku úzce spolupracovat při předkládání návrhů unijních norem. V radě, která sdružuje zástupce členských zemí, bude moci spoluutvářet agendu, přičemž bude jejím úkolem hledat cestu ke kompromisní podobě návrhů. Čekají ji při tom diskuse o složitých výzvách plynoucích z útoku Ruska na Ukrajinu nebo o balíčku klimatických plánů označovaných jako Fit for 55.

"Tu situaci samozřejmě nelze vnímat jinak než jako složitou, je plná výzev, je plná velkých úkolů," řekla o kontextu českého předsednictví předsedkyně Sněmovny. "Věřím tomu, že pokud zůstaneme sjednoceni, semknuti a odhodlaní a taktéž, řekla bych, rozhodní v těch činech, které potřebujeme činit, tak to zvládneme velmi dobře," dodala Pekarová Adamová.

Vystrčil označil za zásadní výzvu zvládnutí energetické krize spojené s odklonem od ruských fosilních paliv. Od dnešního setkání s lídry Evropské komise si sliboval také diskusi o podpoře vědy nebo odolnosti vůči dezinformacím. Pekarová Adamová uvedla, že chce von der Leyenové a eurokomisařům prezentovat "priority, které se týkají skutečně obou komor parlamentu České republiky".

Bek: Češi mají vlivem svých komplikovaných dějin specifický přístup k EU

Češi mají vlivem svých komplikovaných dějin specifický přístup k Evropské unii. Jejich názory podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) formovalo postavení českého národa v historii. Vlivem svých zkušenosti mají také kritický pohled na Rusko a možnost jeho změny, řekl dnes Bek v Litomyšli při zahájení putovní výstavy Dospěli jsme v EU v Klášterních zahradách.

"Zdá se mi, že mezi evropskými národy jsme ti, kteří mají ve své kolektivní paměti největší míru zkušeností s různými nadstátními a nadnárodními útvary. Žili jsme skoro tisíc let ve Svaté říši římské, občas národa německého, byli jsme součástí rakouského císařství, rakousko-uherské monarchie, Třetí říše a sovětského impéria. Možná proto do té debaty vnášíme občas důraz na to, čemu se říká subsidiarita, tedy jsme poměrně velkými odpůrci centralismu," uvedl Bek.

Historie také může vysvětlit, proč Češi tak intenzivně prožívají situaci na Ukrajině a proč česká veřejnost podporuje uprchlíky z Ukrajiny a je ochotna nést i s tím spojené poměrně vysoké náklady. "Pro nás se v ukrajinské situaci do jisté míry zrcadlí naše vlastní historická traumata. Rok 1938, kdy Třetí říše nejdříve zmrzačila a poté rozvrátila demokratické Československo, a rok 1968, kdy sovětská říše vstoupila do Československa, aby zabránila pokusům o demokratizaci tehdejšího režimu, uvedl Bek.

Vztah k Ukrajině podle něj ovlivnily také romány Ivana Olbrachta a s nimi spojený muzikál Husy na provázku Balada pro banditu. Díky tomu mají Češi specifický vztah k Zakarpatské Ukrajině, která byla v minulosti součástí Československa, a mají pocit, že je to vlastně blízká země.

Češi si také Rusko neidealizují, nelze přijmout zjednodušený názor, že když Rusko vymění Vladimíra Putina a úzký kruh elit kolem něj, situace se vyřeší. V Rusku se některé věci nazývají stejně, ale fungují jinak. Příkladem podle něj může být pojetí univerzit. V Česku a Evropě bylo tradicí, že se univerzita staví proti králi, polemizuje s prezidenty a její podstatou je samospráva, autonomie, sebevědomí. "Ruská univerzita je něco jiného, pochopil jsem to při návštěvě jednoho univerzitního muzea, kde byl denní rozvrh studentů. Obsahoval předměty jako tanec, šerm, němčina, francouzština, latina, šerm, tanec. Tam jsme pochopil, že je to vzdělávací instituce pro mladé šlechtice, kteří se mají stát důstojníky, ústav je řízen rozkazy cara a vysokých generálů. Tak dodnes fungují do značné míry ruské univerzity. Nedělejme si iluze, že změna bude spočívat v obměně na orloji," uvedl Bek.

Putovní exteriérová fotografická výstava vznikla ve spolupráci s ČTK při příležitosti oslav 18 let členství České republiky v Evropské unii. V následujících šesti předsednických měsících se bude přesouvat po všech krajích ČR. Expozice mapuje jednotlivé etapy od vstupu ČR do EU až po současnost. "Kromě důležitých formálních milníků je orientovaná spíše na konkrétní dopady vstupu ČR do EU," uvedl šéf Fotobanky ČTK Petr Mlch. Na sedmi desítkách snímků jsou zobrazeny akce, projekty a další každodenní maličkosti, které se podařily díky členství v EU. Výstava je ve dvou paré po 15 stojanech, oba soubory jsou putovní. Dnes zároveň začala v Praze, postupně navštíví 16 českých a moravských měst. Prohlédnout si ji budou moci zájemci například i v Kutné Hoře, Plzni, Olomouci, Ostravě či v Hradci Králové. V Litomyšli bude do 22. července.

Témata:  Markéta Pekarová Adamová,  EU,  Miloš Vystrčil,  Mikuláš Bek