Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Desetina pacientů po infarktu má do tří let další příhodu

Lékaři, ilustrační fotografie.
Lékaři, ilustrační fotografie.
Foto: Pixabay

Desetina pacientů, kteří prodělali srdeční infarkt, má do tří let další takovou příhodu. Zhruba každý dvacátý s prodělaným infarktem pak během této doby z kardiovaskulárních příčin zemře. Část následných příhod je způsobena tím, že pacienti nedodržují doporučenou léčbu. Novinářům to dnes řekl kardiolog Petr Ošťádal z Nemocnice Na Homolce.

Přestože se léčba akutního infarktu myokardu v posledních letech velmi zlepšila a lékaři dokáží díky moderní léčbě rychle zprůchodnit ucpané věnčité tepny, někteří pacienti podceňují následná rizika. Podle mezinárodních studií do tří let po prodělaném infarktu asi desetina nemocných zažije další infarkt, pět procent zemře z kardiovaskulárních příčin a dvě procenta mají cévní mozkovou příhodu.

Z tuzemské analýzy přežívání pacientů z infarktem podle Ošťádala vyplývá, že za rok po infarktu zemřelo deset procent pacientů, po dvou letech pak více než 13 procent. Asi desetina následných příhod je podle kardiologa způsobena tím, že nemocní nedodržují doporučenou léčbu.

"Skutečně pacient po infarktu je ve velmi vysokém riziku následné kardiovaskulární příhody. Musíme udělat vše pro to, abychom další příhodě zabránili a prognózu pacienta zlepšili," řekl Ošťádal. Novým postupům v prevenci, ale nejen jim, se bude věnovat kongres Evropské kardiologické společnosti, který začne v pátek.

Pacienti po infarktu by měli přestat kouřit, snížit svou tělesnou hmotnost, jíst zdravě a dostatečně se hýbat. Lékaři jim také často předepisují léky na snížení srážlivosti krve, snížení hladiny cholesterolu v krvi a krevního tlaku.

Kardiologové připomněli, aby lidé při příznacích infarktu, který se projevuje například bolestí v prsou, ihned vyhledali lékařskou pomoc. Během epidemie covidu-19 totiž mnozí lidé příznaky podcenili a zůstali s infarktem doma. "Někteří na to doplatili cenou nejvyšší, jiní přicházejí nyní s projevy srdečního selhání a s dalšími komplikacemi," dodal předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.

V ČR ročně prodělá infarkt mezi 10.000 a 30.000 lidí, podle Ošťádala přesná čísla nejsou.

Témata:  zdraví lékaři

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Počasí udělalo čáru přes rozpočet. Koupaliště počítají ztráty, červenec zklamal

Letní sezóna 2025 začala slibně. Červen přinesl teplo, plná lehátka a spokojené provozovatele. Pak ale přišel červenec. S průměrnou teplotou 17,9 °C byl sice podle klimatologů „v normě“, ovšem ne v normě naší současné představy o létě. Po letech tropických červenců jsme prostě zvyklí na více. Nízké teploty, zatažená obloha a déšť odradily příležitostné návštěvníky, přičemž podobný trend pokračoval i na začátku srpna.