reklama

Výzva apeluje, aby zhasly ty typy osvětlení a poutačů, na které se vzhledem k zákazu vycházení od 21:00, téměř nikdo nedívá. "Reklamní a architektonické osvětlení si teď nikdo neužije - prosíme zhasnout. Vyzýváme také provozovatele obchodů, aby zhasli své výlohy, když od 21 hodin nikdo kolem nechodí, ušetříte si svoje peníze a příroda si od světla odpočine. Obce mohou na dobu zákazu vycházení tlumit své veřejné osvětlení na menší intenzitu," stojí v dokumentu.

Autoři upozorňují, že nevyzývají k omezení bezpečnosti, ale upuštění od zbytečného svícení. "Vyzýváme k ochraně nočního prostředí a přírody, protože jsme její součástí. Zhasněme zbytečná světla. Na ulicích, na parkovištích supermarketů, u památek, na které se nikdo nedívá a v průmyslových areálech, kde nikdo nepracuje," pokračuje výzva. Ta také apeluje na lidi, aby si všímali, zda se v okolí, i na jejich pozemcích, zbytečně nesvítí.

Podle Suchana, který v září o tomto problému hovořil také na senátním veřejném slyšení, se nadbytečné osvícení veřejného prostoru celosvětově zvyšuje až o šest procent ročně. Jen v Česku se takto neúčelně ročně vynaloží energie za dvě miliardy korun.

Příkladem světelného znečištění je podle expertů právě celonoční osvětlení billboardů, parkovišť u nákupních center, nebo veřejné osvětlení směřující jinam než na pozemní komunikace. Znečištění má negativní dopad na ekosystém, který potřebuje střídání světla a tmy, škodí i lidskému zdraví. Ztěžuje totiž tvorbu hormonu melatonin, který je důležitý pro kvalitní spánek a posílení imunity.

V Česku se problematice světelného znečištění věnuje od roku 2017 meziresortní pracovní skupina, která byla ustavena ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO). MŽP také spustilo dotační program pro výměnu světelně a energeticky nevyhovujících lamp v obcích, což má snížit výskyt světelného smogu.

K regulaci světelného znečištění už přistoupili v Itálii, Francii, Španělsku, Chorvatsku, Slovinsku či Německu.

reklama