Víza už úřady neudělují o víkendu. Nejvíc jich proto často bývá v pondělí, kdy se znovu otevře registrace. Bylo tomu tak i tento týden, když v pondělí získalo dočasnou ochranu v Česku 1296 žadatelů z Ukrajiny. Více než tisíc vydaných víz bylo také ve středu.
Cizinecké policii se za posledních sedm dní nahlásilo 11.628 uprchlíků před válkou na Ukrajině, v mezitýdenním srovnání zhruba o 2000 méně. Nahlásit se musejí do tří dnů od příjezdu do České republiky, dosud se takto zaregistrovalo 534.041 Ukrajinců. Ohlašovat se nemusí děti do 15 let, kterých je mezi uprchlíky asi třetina.
Přesný počet ukrajinských běženců pobývajících aktuálně v Česku není známý. Koncem srpna, půl roku po začátku ruské invaze na Ukrajinu, jej ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) odhadl na více než 300.000.
Mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Kateřina Beránková ČTK v týdnu řekla, že na konci září pracovalo v Česku přes 88.900 lidí z Ukrajiny s uprchlickým vízem k dočasné ochraně. Od začátku ruské invaze získalo práci přes 131.700 uprchlíků, většinou žen. Část z nich se vrátila do vlasti, nebo ze zaměstnání odešla.
Lidé s vízem k ochraně mohou získat práci bez překážek, pracovní povolení nepotřebují. Zaměstnavatelé jejich přijetí musí ale oznámit úřadu práce stejně jako u ostatních cizinců. Ženy tvoří 70 procent nahlášených zaměstnaných uprchlíků. Nejvíc pracovníků s vízem k ochraně bylo ve Středočeském kraji, a to přes 14.800. Následoval Plzeňský kraj a Praha.
Ministerstvo financí ve čtvrtek uvedlo, že stát vydal na zvládání uprchlické vlny do konce září 13,9 miliardy, samosprávy utratily do konce července tři miliardy. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) budou náklady za celý rok pravděpodobně nižší než původně odhadovaných 25 miliard korun.
Největší položku v nákladech tvoří sociální dávky, na kterých Česko vyplatilo sedm miliard korun. Výdaje na zdravotnictví spojené s ukrajinskými uprchlíky činily 3,5 miliardy korun a náklady na ubytování 2,4 miliardy korun.
