reklama

"Souvisí to s hyperkoagulačním stavem u covid-19," řekl Smejkal ČTK. Hyperkoagulační stav neboli trombofilie je právě náchylnost ke zvýšené tvorbě krevních sraženin. "Může to vysvětlovat i úmrtí pacientů s covid-19 na plicní embolie, cévní mozkové příhody atd. Prostě koronavirus opravdu není chřipka a nebagatelizujme jej," doplnil Smejkal.

Riziko podle serveru Lidovky.cz prověřuje i Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) a zabývat se jím bude také klinická skupina ministerstva zdravotnictví. Podle mluvčí SÚKL Barbory Peterové může každá těžká infekce vést ke krevním sraženinám, u covid-19 některá data ukazují ještě vyšší riziko. Přesný důvod podle ní není objasněný, hypotéz je několik. V Česku je na rozdíl od USA běžné, že se při léčbě infekcí pacientům preventivně podávají léky na ředění krve.

V jiných zemích než v USA se podle WP problém sraženin s takovou naléhavostí neobjevuje. Příčinou může být fakt, že častá obezita a srdeční problémy činí Američany ohroženějšími. Důvodem může být i vyspělejší vybavení jednotek intenzivní péče v USA, které sraženiny snadněji odhalí, píše list. Předběžné údaje z Číny nicméně hovoří o tom, že ze vzorku necelých 200 obětí koronaviru vykazovalo přes 70 procent krevní sraženiny. Nedávná nizozemská studie zjistila, že 38 procent pacientů na jednotkách intenzivní péče má stejný problém.

Nejčastější komplikací při léčbě nemoci covid-19 jsou postižení plic, zejména jejich zánět. U některých pacientů jsou plíce trvale poškozené a lidé mají i po vyléčení problémy s dechem. Péči v nemocnici potřebuje zhruba 15 procent nakažených v Česku. Aktuálně je hospitalizováno 395 lidí, v těžkém stavu jich je 77. Od začátku epidemie 1. března se v tuzemsku nakazilo celkem 7236 osob.

reklama