reklama

V případě šestého balíčku nebyla zohledněna vysoká závislost některých zemí na dodávkách z Ruska, míní premiér. Doufá, že jednání summit dovede k úspěšnému konci. Česko podle něj potřebuje v některých případech lhůtu na přípravu přechodu.

"Tady se mluví o životně důležitých jistotách pro obyvatelstvo. Nemůžeme dovolit, aby chyběly některé z ropných produktů," uvedl.

Šestý soubor sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu Evropská komise navrhla začátkem května. Jeho zásadní částí měl být úplný zákaz dovozu ruské ropy od začátku příštího roku. Proti se však postavila Budapešť, která se nespokojila s odkladem, který mělo Maďarsko dostat stejně jako Česko a Slovensko.

Snaha zástupců zemí EU dojednat v posledních hodinách před summitem podrobnosti téměř měsíc domlouvaného embarga na ruskou ropu byla dnes neúspěšná. Zákaz jejího dovozu s dočasnou výjimkou pro přepravu ropovody by podle navrhovaných závěrů vrcholné schůzky měli večer podpořit prezidenti a premiéři, na finální podobě sankčního balíku obsahujícího embargo se však shoda očekává až po summitu. ČTK to sdělily diplomatické zdroje. Námitky vůči postupnému ukončení importu ropy z Ruska má stále Maďarsko. Fiala nechtěl podrobnosti posledních jednání komentovat.

Aby Česko mělo zajištěnu dostatečnou kapacitu pro případ, že by nemohlo využívat ropu z Ruska, jedná o rozšíření kapacity ropovodu TAL (Transalpinský ropovod). Fiala dnes uvedl, že vyjednávání se posunulo do více pracovní úrovně. Požadavek na rozšíření kapacity připomínkují akcionáři ropovodu. "V těchto dnech probíhá ze strany akcionářů připomínkovací proces, na základě kterého potom budeme pracovat dál," konstatoval.

Brusel nyní navrhl zakázat pouze dovoz ruské ropy tankery, jimiž do Evropy proudí kolem tří čtvrtin dovozu z Ruska. Na ropovod Družba zásobující zejména trio zmíněných zemí se embargo prozatím vztahovat nemá. Ani na tento návrh, který vyšel vstříc dalšímu maďarskému požadavku, však zatím vláda premiéra Viktora Orbána není s odkazem na vlastní ekonomické zájmy ochotna kývnout. Naproti tomu Česko a Slovensko se k němu podle diplomatů po zohlednění některých svých námitek stavějí kladně. Obě země měly problém s tím, že upravené ropné produkty dovezené ropovody nebude možné prodávat do dalších zemí, což by zejména Česku znemožňovalo nákup z rafinerií v sousedních státech.