"Klíčové problémy se podařilo během toho večerního jednání odstranit... protože všichni prokázali vůli dosáhnout jednotného postoje," uvedl premiér na ranním brífinku s českými novináři.

Předseda unijních summitů Charles Michel v pondělí pozdě večer ohlásil dohodu o zákazu ruské ropy přivážené tankery poté, co se členské země zejména kvůli výhradám Maďarska skoro měsíc na podobě ropného embarga nedokázaly domluvit. Platit má začít na konci roku, přičemž podle unijních činitelů bude znamenat snížení dovozu o dvě třetiny. Skrze ropovody bude moci ruská ropa do EU proudit dál, ovšem Polsko a Německo ohlásily plán zastavit dodávky prostřednictvím severní větve ropovodu Družba, a proto se mluví dokonce o 90procentním snížení dovozu.

Podle Fialy čtvrteční jednání ukázala, že EU je schopna dosahovat jednotného postoje proti "ruskému agresorovi" a udržovat tento postoj. Vyjednávací taktiku Maďarska, které si podle všeho kromě možnosti pokračovat v odběru ruské ropy jižní větví ropovodu Družba zajistilo i výjimku pro případy "náhlého narušení dodávek", příliš český premiér komentovat nechtěl. Místo toho vyzdvihoval postup české vlády.

"My jsme nehrozili žádným vetem a nevykřikovali jsme nic do médií, ale jednali jsme a snažili jsme se vysvětlit naše postoje a naše problémy," řekl. Zdůraznil přitom, že závěry přijaté v pondělí podpořil i maďarský premiér Viktor Orbán, přičemž tyto závěry neobsahují "konkrétní výjimky pro konkrétní země".

Finální znění ropného embarga stále není hotové, ovšem výjimka pro ropovody je podle posledních návrhů spojená se zákazem přeprodávat a nakupovat produkty z ruské ropy. Česko kvůli závislosti na naftě ze zahraničí požadovalo v tomto bodě dočasný odklad a podle Fialy s tímto požadavkem uspělo.

"Česká republika bude mít výjimku 18 měsíců, po kterou bude možné dovážet produkty (z ruské ropy)," uvedl český premiér. Dodal, že české vládě by nevadilo zastropování těchto nákupů, protože hlavním cílem je zajistit "dostatek nafty pro naše občany, naše firmy". Nepředpokládá prý, že by konečná podoba připravovaného sankčního balíčku obsahovala "časový limit" ukončení dodávek ropovody. Osmnáctiměsíční výjimku chce Česko podle Fialy využít k posílení kapacity ropovodu TAL, přes který z italského Terstu proudí ropa i na české území, a rovněž k zajištění dodávek nafty, kterou Česko kvůli nedostatečným vlastním výrobním kapacitám musí dovážet a která nebude pocházet z ruské ropy.

Fiala odmítl úvahy o tom, že by "nějaký stát na tom mohl vydělávat na úkor ostatních". V závěrech summitu se mluví o tom, že Evropská komise bude monitorovat uplatňování ropného embarga ve snaze zajistit spravedlivé podmínky na unijním trhu. Český premiér prohlásil, že všechny členské státy musí ctít závazek o ukončení závislosti na ruské ropě a že EK může stanovit, kdy už nejsou projednávané výjimky opodstatněné.

Ropné embargo je součástí širšího odklonu od ruských fosilních paliv, o nějž se EU snaží ve světle útoku Ruska na Ukrajinu. Podle Lukáše Kovandy budou mít z embarga prospěch asijské země, konkrétně třeba Indie nebo Čína. Rusko jim totiž bude muset ropu prodávat levněji, dle jeho odhadů až o 34 dolarů na barel.

"Zatímco EU se bude muset smířit s vysokými cenami ropy a pohonných hmot a Rusko s citelným poklesem ropných příjmů, Indie, Čína a další asijské země budou ruskou ropu nakupovat v historicky rekordní slevě," poznamenal ekonom.

Už dříve se unie dohodla na zákazu dovozu ruského uhlí, nejsložitější je situace v souvislosti s plynem, jehož odběr chce sedmadvacítka ukončit do roku 2027.

Kromě tohoto bodu se pondělní závěry summitu týkají také finanční pomoci Ukrajině nebo podpory pro země zasažené uprchlickou vlnou, kterou válka spustila. ČR v tomto směru patří k nejzasaženějším zemím, Fiala proto dnes vyzdvihoval shodu na tom, že Evropská komise v této věci "najde v rozpočtu další prostředky". Vývoj hodnotil jako výraz evropské solidarity.