Evropská komise minulou středu v rámci šestého balíku sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu navrhla do konce tohoto roku zcela ukončit dovoz ropy z Ruska. Návrh původně počítal s roční výjimkou pro Maďarsko a Slovensko, které jsou na ropě z Ruska nejvíce závislé. Obě země ale embargo odmítly podpořit s požadavkem výrazně delšího přechodného období.

Čas na zajištění dostatečných zásob proudících Transalpinským ropovodem (TAL) z jihu Evropy si vyžádala i česká vláda. Komise nakonec navrhla pro Česko výjimku z embarga na ruskou ropu do poloviny roku 2024. Pokud by se kapacitu ropovodu podařilo navýšit rychleji, skončila by výjimka pro Česko před tímto datem. Maďarsko a Slovensko by podle současného návrhu měly mít výjimku do konce roku 2024.

"Omezení dovozu ruské ropy do Evropy mělo kvůli krvavé válce na Ukrajině přijít už dávno. Je ostudné, že ji Česko chce nakupovat ještě v polovině roku 2024. Řadí se tak po bok Maďarska, které od začátku války sabotuje a zdržuje evropské sankce proti Rusku," uvedla Miriam Macurová, koordinátorka energetické kampaně Greenpeace.

Aktivistka míní, že je Česko logisticky, technologicky i kapacitně připraveno na to, aby ruskou ropu odstřihlo co nejdříve. "V dlouhodobém horizontu ovšem nemá smysl vyměnit jednoho dodavatele ropy za druhého, ale jít cestou snížení spotřeby ropy a podporou dopravy, která není závislá na fosilních palivech a nepřispívá ke klimatické krizi," dodala Macurová.

Zástupci Greenpeace pak odkázali na pondělní oznámení společnosti SIAT-TAL, která na italském území provozuje ropovod TAL, že dodávky ropy do střední Evropy lze rychle a bez technických úprav navýšit o pět až šest milionů tun ropy ročně. Případné navýšení by podle Greenpeace vykrylo celou českou spotřebu ruské ropy, loni Rusko do ČR vyvezlo 3,4 milionu tun této suroviny. Provozně-technický ředitel českého provozovatele ropovodů Mero Zdeněk Dundr však dnes sdělil, že zvýšení dodávek z TAL až o šest milionů tun by se neobešlo bez technických úprav. Mero o nich jedná s ostatními akcionáři TAL.

Hrábek dnes také uvedl, že je nutné prohlubovat spolupráci mezi státy v energetice a řešit energetickou bezpečnost v rámci celé Evropské unie. "Takový přístup je obzvlášť výhodný pro menší vnitrozemské státy, mezi které patří i Česká republika. Větší spolupráce také v budoucnu usnadní Evropě energetickou transformaci a přechod na bezemisní zdroje," dodal aktivista.