reklama

Výsledkem Babišova návrhu podle Hamáčka bude, že si stát bude muset půjčit o 90 miliard korun ročně víc kvůli tomu, že mu budou chybět příjmy. Poukazoval i na to, že Babišův návrh není omezen na dva roky, ale je časově neomezený.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) Babišův návrh hájila. Premiér počítá se zavedením zdanění hrubé mzdy sazbou 15 procent a pro lidi s platem zhruba nad 140.000 korun měsíčně se sazbou 23 procent. Hamáček naproti tomu navrhuje dolní sazbu 19 procent a horní sazbu obdobně jako Babiš 23 procent. S návrhy na zrušení superhrubé mzdy přišla i ODS, Piráti nebo KSČM. Ministryně řekla, že Hamáčkem navržené snížení daní, které představuje asi 1,5 bodu, nepokryje občanům ani inflaci.

Babiš v důvodové zprávě uvádí, že navrhované snížení daňového zatížení práce je zamýšleno pouze na dva roky. O definitivním daňovém režimu a výši sazeb se podle něj rozhodne podle aktuálního ekonomického a fiskálního vývoje. Ministryně financí řekla, že návrh nešel z legislativních důvodů napsat jinak. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka značil za obrovský alibismus, že Babiš časové omezení na dva roky zmínil pouze v důvodové zprávě.

Podle výpočtu Národní rozpočtové rady bude zrušení superhrubé mzdy na základě Babišova návrhu znamenat výpadek celkových daňových příjmů 88 miliard korun. Z toho by o 58,1 miliardy korun přišel státní rozpočet, o 7,8 miliardy rozpočty krajů a o 22,1 miliardy korun příjmy obcí. Babiš uvádí dopad na státní rozpočet asi 52 miliard korun.

Poslanci, kteří budou pro Babišův návrh hlasovat, pomůžou vysokopříjmovým lidem a pomůžou bankám, u nichž si tito lidé tyto peníze uloží a banky je pak budou využívat, popsal Hamáček. "Nemůžeme mít německé zdravotnictví za rumunské daně. Tento krok směřuje k tomu, že ty daně budou rumunské," prohlásil Hamáček.