reklama

Žádost o informace je z února 2018, Bašná chtěla údaje o příjmech vedoucího prezidentské kanceláře, ředitelů sekcí a odborů. Hrad jí nevyhověl, neuspěla ani se žalobou k Městskému soudu v Praze, který odkázal na verdikt Ústavního soudu z roku 2017.

Ústavní soud tehdy v nálezu zpravodaje Jana Musila uvedl, že právo na informace o příjmech lidí placených z veřejných zdrojů není absolutní. Je prý nutné vždy zjišťovat, v čem konkrétně spočívá veřejný zájem a zda žadatel není kverulant, dbát také na soukromí úředníků a chránit zejména ty, kteří nejsou na vysokých pozicích. Nárok na informace o příjmech vedoucích pracovníků hradu je však podle NSS relevantní i po nálezu Ústavního soudu.

"Ústavní soud chtěl pomyslná 'vrátka' přístupu k informacím o příjemcích veřejných prostředků přivřít (tedy vymezil se proti fakticky automatickému poskytování takových informací), v žádném případě však je nechtěl zavřít úplně," uvedl nyní NSS v rozhodnutí, na které upozornil server Česká justice.

Městský soud podle NSS také chyboval, když tvrdil, že žadatelka o informace neplní funkci takzvaného společenského hlídacího psa, protože plánuje pouze zveřejnění informací na webu. NSS zdůraznil, že web funguje dlouhodobě, má široký záběr, data jsou zpracována systematicky a umožňují srovnání v čase.

"Takovýto způsob zveřejňování poskytnutých informací, který v sobě zahrnuje taktéž jejich dílčí zpracování a efektivní prezentaci, je svého druhu ukázkovým případem plnění funkce tzv. 'společenského hlídacího psa'," rozhodl NSS.

Web neuvádí jména úředníků, pouze označení pozic. U Kanceláře prezidenta republiky jsou poslední údaje z roku 2014. Žádostí o informace z roku 2018 se po zásahu NSS musí znovu zabývat pražský městský soud.

reklama