"Čechům nejvíce pomohly koníčky, kontakt s přáteli na dálku a sledování seriálů a filmů. Před napjatou atmosférou, kterou vytvářely zprávy v médiích i na sociálních sítích o neustále se zvyšujících počtech obětí koronaviru, nacházeli útočiště i v práci," uvedl v tiskové zprávě Jiří Čeněk z Ústavu sociálních studií Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity. K víře se upínala menší část respondentů.
Zatímco důvěra ve zdravotníky byla i přes strach z hospitalizace značná, vláda ani státní správa ji v takové míře neměly. Přesto zhruba polovině dotázaných přišla zavedená bezpečnostní opatření v Česku jako adekvátní. Jen zhruba 20 procent lidí přiznalo, že si kupovalo zásoby potravin na delší dobu. Z výzkumu celkově vyplynulo, že Češi jsou disciplinovaní a většinově se podřizovali vládním nařízením.
V ČR se do výzkumu zapojilo asi 1500 lidí. Odpovídali také na otevřené otázky. "Máme dost odpovědí na otázky typu, co dělali, co je stresovalo, štvalo," doplnil Čeněk. Nejčastěji si lidé stěžovali obtíže v práci, ztrátu lidského kontaktu a odloučení od partnera, ale také na omezení svobod a zavřená obchodní centra. Obávali se dostupnosti zdravotní a sociální péče.
Studie koordinovaná odborníky z Aarhuské univerzity v Dánsku je podle Čeňka ojedinělá rozsahem, odpovídaly desetitisíce lidí z celého světa. Kompletní výsledky budou teprve zveřejněny. Nemusí nutně sloužit jen psychologům. "Mohou pomoci odborníkům různých profesí porozumět psychologickým důsledkům pandemie. Případně mohou orgánům státní moci napomoci v identifikaci skupin obyvatel v psychologické rovině nejvíce ohrožených pandemií," uvedl Čeněk. Zdrojová data a statistické analýzy budou zveřejněny na internetu a k dispozici každému, kdo by je chtěl sám analyzovat.
