Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jiné země v EU výrazně zvedly objednávky chřipkových vakcín, Česko ne

Vakcína, ilustrační foto
Vakcína, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Některé jiné země EU oproti Česku výrazně zvýšily objednávky vakcín proti chřipce na příští sezonu. Na dotaz ČTK to napsal Jiří Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního a farmaceutického průmyslu (AIFP).

V Česku podle něj chybí strategie boje proti chřipce a snaha o zvýšení proočkovanosti na hodnoty doporučené Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), který tento týden jednal s firmami o navýšení dodávek, by do Česka mělo letos dorazit asi 1,08 milionu vakcín, meziročně zhruba o 23 procent více. Napsal to ČTK.

Vakcíny proti chřipce v Česku objednávají jednotliví lékaři, lékárny, nemocnice nebo očkovací centra. Z informací od členů AIFP, mezi kterými je například i výrobce vakcíny proti chřipce, firma Sanofi, podle Dvořáčka vyplývá, že dodávky do ČR pro příští sezonu budou meziročně asi o deset až 15 procent vyšší. "Situace v ČR se tak velmi liší od některých ostatních států EU, ve kterých se objednávané objemy chřipkových vakcín výrazně zvyšují," uvedl Dvořáček. Podle něj se může stát, že zájem o chřipkové očkování převýší počet dovezených vakcín. To nastalo i loni.

Ministr Vojtěch (za ANO) jednal tento týden s výrobci vakcín o navýšení dodávek pro nadcházející období. Na dotaz ČTK, o kolik se podařilo dodávky navýšit, napsal: "Do ČR by mělo dorazit o cca 200.000 vakcín více než loni. Zatím je potvrzeno celkem 1,080.000 kusů. Tím to ale nekončí. Budu pokračovat v jednání s výrobci a usilovat o další navýšení." Očkování proti chřipce je podle něj důležité zejména u lidí nad 65 let a chronicky nemocných. Podle ministra nic nebrání tomu, aby se lidé nechali očkovat proti chřipce i proti covidu-19. Už dříve uvedl, že podle odborníků útlum chřipky v minulém období může letos na podzim znamenat, že zasáhne silněji.

V Česku podle Dvořáčka chybí strategie boje proti chřipce a snaha o zvýšení proočkovanosti na hodnoty, které doporučují odborníci a WHO. Světová zdravotnická organizace si v minulosti stanovila za cíl, aby bylo každý rok očkováno proti chřipce 75 procent seniorů. Toho dosáhlo v minulých letech jen Bělorusko, další čtyři země - Irsko, Portugalsko, Rusko a Velká Británie - naočkovaly přes 60 procent této populace.

Data o počtu očkovaných v rizikových skupinách za uplynulou sezonu nejsou v ČR podle Dvořáčka dostupná, výrobci tak musí vycházet z vlastních predikcí. Výroba vakcíny trvá podle Sanofi asi osm měsíců. V únoru zpravidla stanoví WHO, které kmeny chřipky budou obsaženy ve vakcíně pro nadcházející sezonu. Od března do srpna se pak vyrábí ve farmaceutických firmách. Od srpna dodávají vakcínu na trh.

Očkovat proti sezonní chřipce se začíná v říjnu. V sezoně 2016/2017 se v Česku nechala očkovat proti chřipce jen asi pětina seniorů. Vakcína je hrazena seniorům a vybraným rizikovým skupinám z veřejného zdravotního pojištění. Ostatním přispívají zdravotní pojišťovny, někde očkování hradí zaměstnavatel.

V chřipkové sezoně 2019/2020, tedy ještě před začátkem šíření covidu-19 v Česku, čeští odborníci zaznamenali podle Státního zdravotního ústavu asi 300 závažných případů chřipkové infekce a 58 lidí infekci podlehlo. V poslední chřipkové sezoně 2020/2021 už ale laboratoře nezaznamenaly žádný případ výskytu viru chřipky. K tomu přispěla podle ústavu opatření proti šíření covidu-19, ale možná také to, že lidé zřejmě při některých obtížích ani nevyhledali zdravotní péči. Ve srovnání s předchozími sezonami laboratoře dostaly k posouzení asi o pětinu méně vzorků. Nemusí to tedy znamenat, že se v Česku chřipka v poslední sezoně vůbec nevyskytla.

Témata:  očkování chřipka

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda ČR

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.