Humanitární dávku mohou získat lidé s vízem k dočasné ochraně. Tu EU poskytuje zatím do konce března příštího roku. Evropská komise se už dohodla na prodloužení o rok, projednají to členské státy.

"Nepočítám s tím, že bychom ukrajinské uprchlíky plně pouštěli do sociálního systému České republiky, a to především z toho důvodu, že bychom to nebyli schopni personálně a technicky zvládnout... Počítáme, že v ´lex Ukrajina IV´ bychom měli reagovat na rozhodnutí, které by mělo prodloužit – neformálně už je to jisté - dočasnou ochranu za 31. březen o dalších 12 měsíců. Budeme reagovat úplně stejně. Prodloužíme možnost čerpat humanitární dávky," uvedl Jurečka. Minulý týden uvedl, že by při případném převedení uprchlíků do běžného systému dávek chyběli pracovníci na vyřizování a lhůty by se neúměrně prodloužily. Zmínil, že je nutné spíš propojit informační systémy.

Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února. Česko od té doby vydalo uprchlíkům přes 449.200 víz k ochraně. Podle dřívějších informací zhruba 35 procent z nich mají děti a mladí do 18 let. Z dospělých 72 procent tvořily ženy a přes pět procent jsou lidé nad 65 let. Cizinecké policii svůj pobyt v ČR dosud nahlásilo 541.600 osob. Kolik běženců tady přesně pobývá, není jasné. V schengenském prostoru je volný pohyb. Část lidí se vrátila už do vlasti, část pokračovala případně do jiných států. Minulý týden Jurečka po jednání s kolegy z ostatních členských zemí zmínil, že by v ČR mohlo být kolem 320.000 uprchlíků.

V žádosti o humanitární dávku musí lidé dodat doklad o udělení dočasné ochrany a uvést i místo pobytu. Podle ministra se informace prověřují a propojují třeba s daty o vyplácení příspěvků na ubytování pro ubytovatele. Jurečka podotkl, že žadatelů o humanitární dávku ubývá, naopak roste počet pracujících uprchlíků. Podle údajů ministerstva práce v září humanitární dávku dostalo 141.000 lidí, tedy skoro o 100.000 méně než v jarních měsících. Do práce na konci září chodilo přes 87.800 lidí z Ukrajiny s uprchlickým vízem.

Humanitární dávku 5000 korun vyplácí úřady práce lidem za měsíc, kdy získali vízum k ochraně. Příchozí v nouzi ji pak mohou pobírat opakovaně, ale nejdéle dalších pět měsíců. Podpora není pro ty, kteří mají zajištěné ubytování se stravou a vybavením. Běženci, kteří jsou v ČR víc než půl roku a jsou v tísni, pak mohou požádat o další podporu. Od šestého měsíce po získání dočasné ochrany může dospělý dostat částku ve výši životního minima, nyní tedy 4620 korun. Pro děti a mladé do 18 let to může být teď 3320 korun. Jurečka před nedávnem oznámil, že minimum se od ledna kvůli inflaci zvýší.