Jurečka: Minimální mzda poroste o 1600 korun, nebo o 2100 korun

Jurečka zdůraznil, že cílem je dosáhnout částky minimální mzdy do pěti let na 45 % průměrné mzdy nebo polovinu průměrné mzdy, přičemž podporuje směřování k 50 % průměrné mzdy za předpokladu zrušení zaručených mezd. V připomínkovém řízení většina názorů směřovala k 45 % průměrné mzdy s ponecháním čtyř stupňů zaručených mezd.

"Pokud se nestane zázrak a zaměstnavatelé nám neřeknou, že se s odbory dohodly na něčem jiném, tak vláda s 90procentní pravděpodobností schválí růst o 45 procent, tedy o 1600 korun," řekl ministr.

Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek uvedl, že toto rozhodnutí znamená pokračování politiky levné práce. Poslankyně Lucie Šafránková z opozičního hnutí SPD se vyslovila pro růst o 2100 korun a navrhla zavedení automatického valorizačního mechanismu pro minimální mzdu.

V současné době je minimální mzda 17 300 korun. Naposledy se zvyšovala o 1100 korun letos v lednu. Odbory požadují růst o 2200 korun. Ministerstvo už v říjnu poslalo do meziresortního připomínkového řízení novelu zákoníku práce zavádějící valorizační mechanismus minimální mzdy. Byla by tak stanovena jasná a předvídatelná pravidla pro výpočet i aktualizaci minimální mzdy. Výše bude vycházet ze zákonných parametrů.

"Jsem rád, že v otázce systémového řešení stanovování minimální mzdy se nyní výrazně posouváme. Konečnou podobu novely jsme připravovali v úzké spolupráci s odborníky, vycházíme ale i z požadavků a dohody se sociálními partnery, se kterými MPSV v uplynulých týdnech intenzivně jednalo v rámci pracovní skupiny. Je naším společným cílem, aby minimální mzda rostla vždy transparentně a hlavně předvídatelně. Odpadne tak každoroční vyjednávání, které není srozumitelné pro nikoho," uvedl Jurečka.

Částka minimální mzdy bude podle návrhu MPSV výsledkem součinu koeficientu stanoveného vládou a predikce průměrné mzdy v národním hospodářství pro příslušný kalendářní rok. Materiál je předkládán ve dvou variantách, a to s referenční hodnotou 50 % nebo 45 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství.

Koeficient bude představovat cílený poměr minimální a průměrné mzdy v daném kalendářním roce. Při jeho stanovování bude vláda vycházet ze zákonem stanovených kritérií. Mezi ně patří kupní síla zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecná úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd, dlouhodobá vnitrostátní míra produktivity a její vývoj.

Novela upravuje také zákonnou podobu zaručené mzdy, a to opět ve dvou variantách. Podle první možnosti budou stanoveny 4 skupiny prací rozdělené podle kvalifikační náročnosti prací. Druhou variantou je tuto právní úpravu zcela zrušit.

"Pamatujeme také na zaměstnavatele a snažíme se o to, aby ubývalo zbytečné byrokracie. Navrhujeme tak zrušit povinnost vydávat písemný rozvrh čerpání dovolené. Z praxe víme, že každoroční sestavování plánu dovolených je převážně formální záležitostí a není proto již důvod, aby zaměstnavatelé museli něčemu takovému věnovat zvláštní pozornost," doplnil ministr Jurečka.

Novela nyní projde meziresortním připomínkovým řízením. Její účinnost je plánována na 1. července 2024. Minimální mzda by tak byla poprvé stanovena na základě valorizačního mechanismu pro rok 2025. Příslušná legislativa vychází z programového prohlášení vlády a zároveň provádí transpozici příslušné směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii.

Témata:  minimální mzda,  Marian Jurečka