reklama

Policie o víkendu informovala o poškození pole v katastru obce Rovné s tím, že škoda je odhadnuta na více než 350.000 korun. Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka potvrdil, že na pozemku hospodaří firma Agrobech z koncernu. Jednání Ztohoven odsoudil.

"Pacman v krajině vyžírá jednotlivé složky ekosystému a zanechává za sebou monokulturní toxickou poušť," uvedla skupina v prohlášení. "Pacman ve společenském životě likviduje kulturu, individuální svobody, diverzitu podnikatelského prostředí a schopnost bez zásahu centrálního plánovače řešit krizové situace," píše se na webu skupiny.

Posekaná byla podle policie část pole o rozloze zhruba sedm hektarů. "Údajný pachatel tohoto činu se mediálně přihlásil. My v současné době budeme prověřovat, zda se to zakládá na pravdě, či nikoliv," řekla dnes ČTK mluvčí policie Veronika Hyšplerová. "Případ vyšetřujeme pro podezření z trestného činu poškozování cizí věci," uvedla Hyšplerová.

"Nechci komentovat motiv tvůrců, je ale zarážející, kam až jsou někteří lidé schopni zajít. Jednoznačně se dopustili trestného činu, při kterém došlo k poškození cizího majetku se škodou v řádu statisíců korun," uvedl mluvčí Agrofertu.

Podotkl, že řepka se v ČR pěstuje zhruba na šestině orné půdy. "Z veškeré pěstované řepky v ČR připadá jen pět procent na zemědělské firmy Agrofertu. Pokud čerpáme nějaké zemědělské dotace na obdělávanou půdu, máme je úplně stejné jako všichni ostatní zemědělci v ČR," doplnil mluvčí. Připomněl, že řepka slouží k výrobě potravinářských olejů nebo krmných směsí pro hospodářská zvířata.

Skupina Ztohoven na sebe poprvé upoutala pozornost širší veřejnosti v létě 2007 svým zásahem do vysílání České televize. V pořadu ČT2 Panorama se objevil simulovaný výbuch atomové bomby v oblasti Krkonoš. Poté následovala řada dalších kontroverzních akcí skupiny. V září 2015 stáhli členové skupiny Ztohoven na Pražském hradě prezidentskou vlajku a vyvěsili místo ní velké červené trenýrky na protest proti politice prezidenta Miloše Zemana.

reklama