reklama

Jako hlavní okolnost při rozhodování o rodičovské rodiče nejčastěji zmiňovali finanční důvody. "Není to zcela dobrovolná volba," podotkla Jana Skalková z platformy BPS. Poznamenala, že důraz na finanční důvody se nemění, loni byl výsledek průzkumu stejný. Roli podle respondentek a respondentů hrály i společenské normy, podmínky u zaměstnavatele a emoce, ale také malá podpora od státu.

Celkem 42 procent rodičů zůstalo na rodičovské déle než tři roky. Dva až tři roky byla s dětmi necelá pětina. Do dvou let se vrátilo do práce 27 procent dotázaných.

"Narazili jsme na to, že v ČR je stále jeden vnímaný a prosazovaný model, a to je matka na rodičovské tři roky. Všechna opatření se od toho odvíjejí. Když se mluví o dřívějším návratu do práce, tak je to dřív než tři roky. Podobné je to i u jiných nástrojů. Musí se tím řídit i rodiny, které chtějí slaďovat jinak," uvedla zakladatelka BPS Pavlína Kalousová.

Podle ní vedle finančních důvodů při rozhodování o rodičovské hrají roli i předsudky a "mateřský mýtus", že se ženy postarají o děti lépe. Říká se pak také, že "matka si odskakuje do práce" a "otec hlídá". Když se muž rozhodne zůstat s malými dětmi doma, bývá vnímán na trhu práce jako méně schopný, řekla Kalousová.

Téměř polovina rodičů při plánování odchodu na rodičovskou od zaměstnavatele nedostala žádnou nabídku další spolupráce či podpory. Pětině firma nabídla možnost práce z domova, 17 procentům práci na částečný úvazek a 15 procentům účast na firemních akcích.

Po návratu do práce po třech letech čtvrtina rodičů měla možnost flexibilní práce. Dítě do firemní školky mohla dát tři procenta rodičů, dvě procenta dostala na školku příspěvek.

Loading...
reklama