Přes 89 procent Ukrajinců, kteří získali české zdravotní pojištění, je registrováno u největší Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), jež měla své pobočky i v Krajských asistenčních centrech pomoci Ukrajině (KACPU). Celkem jich je téměř 328.000.

"V produktivním věku 19 až 65 let je registrováno celkem 200.586, tedy 61 procent příchozích," sdělila dnes ČTK mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová. Děti tvoří 38 procent, 45 procent dospělé ženy a 17 procent dospělí muži.

Podle dat VZP došlo k největšímu nárůstu počtu pojištěnců hned na začátku války v březnu. Do začátku dubna jich bylo registrováno více než 254.000, za měsíc dalších 44.000 a do 24. května dalších necelých 30.000.

Za každého státního pojištěnce, kterými jsou děti, senioři, nezaměstnaní a nově i uprchlíci, jde do systému veřejného zdravotního pojištění podle současné legislativy 1979 korun za měsíc. Jen v květnu by tak při počtu 330.000 uprchlíků veřejné zdravotní pojištění získalo z rozpočtu kolem 653 milionů korun.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) minulý týden na jednání sněmovního zdravotního výboru řekl, že stát musí platit pojistné za uprchlíky celý rok, pokud se sami z pojištění neodhlásí nebo nezačnou v Česku pracovat. Odvádí tak pojistné třeba i za ty, kteří už se vrátili na Ukrajinu nebo odešli do jiné evropské země. Peníze za ně tak zůstanou v systému pro čerpání péče jinými pojištěnci.

Kolik peněz už zdravotní péče o uprchlíky stála, pojišťovny zatím nevědí. Čerpat ji mohou úplně stejnou péči jako pojištění Češi. "Data o čerpání zdravotní péče Ukrajinci v tuto chvíli ještě nejsou úplná, a to zejména s ohledem na prodlevu ve vykazování zdravotních výkonů zejména u větších poskytovatelů," dodala Plívová.

Běžně platby státu za státní pojištěnce náklady na jejich zdravotní péči nepokryjí, protože péče o děti a seniory je dražší, a systém je založený na solidaritě těch, kteří pracují a do systému odvádějí více. Stanjura poslancům zdravotního výboru řekl, že očekává, že v případě uprchlíků částky odváděné státem náklady na jejich péči zhruba pokryjí. "Může to být plus nebo minus 500 milionů nebo miliarda. To ale při 400 miliardách (nákladů veřejného zdravotního pojištění) nehraje takovou roli," uvedl.

Loni náklady veřejného zdravotního pojištění dosáhly 406,8 miliardy korun. Rostly meziročně o 13 procent, tedy asi čtyřikrát rychleji než ekonomika. Podle ředitele Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Fridricha nejde výdaje přičítat jen koronaviru. "Ten se loni podílel na nárůstu zhruba 20 miliardami, ale celkový nárůst byl 46 miliard korun," uvedl dnes v tiskové zprávě svazu.

Svaz, ve kterém jsou sdruženy menší zdravotní pojišťovny kromě VZP, proto varuje před dalším navyšováním nákladů. Hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění by podle něj mělo být po dvou letech deficitů v roce 2023 ideálně vyrovnané. Záležet bude na výsledku dohodovacího řízení mezi pojišťovnami a zástupci péče a úhradové vyhlášce ministerstva zdravotnictví.

Podle dnes zveřejněných dat ministerstva vnitra byla v Česku udělena dočasná ochrana 353 412 lidem z Ukrajiny, v pondělí jich přibylo 2097. Cizinecké policii se přihlásilo více než 257 tisíc osob, dalších 2671 jen za včerejší den.