Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Konec nouzového stavu? Nastala by řada komplikací, vzkázal Hamáček kritikům

Jan Hamáček v Poslanecké sněmovně
Jan Hamáček v Poslanecké sněmovně
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Pokud by po 30. dubnu nebyl v Česku prodloužen nouzový stav, přineslo by to podle předsedy Ústředního krizového štábu a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) řadu komplikací. Nebylo by podle něj možné například centrálně nakupovat ochranné prostředky, kontrolovat vstup cizinců do země či ukládat pracovní povinnost. Hamáček to dnes řekl na tiskové konferenci po jednání stálé pracovní skupiny štábu. Ústřední krizový štáb se bude problematice dále věnovat na svém pravidelném zasedání ve středu.

"My jsme tu debatu dnes neukončili, chceme se k ní vrátit na plénu celého Ústředního krizového štábu a chceme dát vládě jako krizový štáb jasné doporučení," řekl Hamáček. Nouzový stav kvůli epidemii nového typu koronaviru v Česku platí od 12. března, vláda ho může vyhlásit nejvýše na měsíc.

Menšinová vláda ANO a ČSSD proto žádala dolní komoru o prodloužení o dalších 30 dnů, což jí doporučil právě Ústřední krizový štáb. Politické špičky se ale přiklonily ke kratší době. S návrhem 30. dubna přišel předseda KSČM Vojtěch Filip, jehož strana vládu ve Sněmovně toleruje.

Hamáček zopakoval, že podle jeho názoru bude nutné o prodloužení nouzového stavu požádat znovu. Platit by podle něj měl do té doby, dokud bude nutné. "Pokud nebudeme potřebovat žádné z oprávnění, které nám dává krizový zákon, tak nouzový stav nebude potřeba," vysvětlil ministr. Sněmovna podle Hamáčka ale neprojevila vůli prodlužovat stav nouze na dobu delší než než dva týdny, takže je podle něj pravděpodobné, že se žádost bude po vždy po 14 dnech opakovat.

"Pokud by nouzový stav prodloužen nebyl, tak bychom se vrátili do standardního režimu, což znamená, že by skončilo centrální nakupování, skončilo by centrální zásobování, každý by se musel starat o to svoje," vysvětlil Hamáček. Ministerstvo vnitra by tak zajišťovalo ochranné prostředky pro své složky, tedy pro hasiče a policii.

Ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo zdravotnictví by zajišťovaly pomůcky zase pro své organizace. Samostatně nakupovat roušky a respirátory by musely také jednotlivé kraje. Všechny subjekty by podle Hamáčka musely vypsat výběrová řízení. "Ta by se musela vyhodnotit včetně všech odvolání, a to, jak víte, je v České republice proces na několik měsíců," podotkl Hamáček.

Dodávky ochranných pomůcek má ministerstvo vnitra zajištěné do prvního květnového týdne. "Na tento týden připravujeme do vlády materiál, který rozhodne, jak bude zajišťováno zásobování i nadále," řekl Hamáček. Ministerstvo vnitra a ministerstvo průmyslu a obchodu podle něj zpracovaly přehled možností českého průmyslu. "Jsme již tak daleko, že jsme připraveni do konce dubna zadat českým firmám rámcově dodávky ochranných prostředků do sto milionů korun," dodal ministr.

Témata:  Jan Hamáček vláda Ministerstvo vnitra České republiky

Související

Aktuálně se děje

11:14

Pohár trpělivosti přetekl. Čína podnikne tvrdá protiopatření

Čína oznámila, že podnikne tvrdá protiopatření poté, co prezident Spojených států Donald Trump ve středu představil nová 54% cla na veškerý čínský dovoz do USA. Tento krok znamená dramatickou eskalaci obchodního konfliktu mezi dvěma největšími ekonomikami světa a zásadní změnu americké obchodní politiky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Slintavka a kulhavka: Na obě nemoci existuje očkování, proč je v EU zakázané?

V Evropské unii je vakcinace proti slintavce a kulhavce již více než třicet let zakázána. Toto vysoce nakažlivé virové onemocnění postihuje skot, prasata, ovce a další sudokopytníky a jeho šíření představuje značné riziko pro zemědělství i obchod. Přestože vakcíny proti tomuto viru existují, EU se rozhodla upřednostnit jiný přístup k ochraně hospodářských zvířat. Hlavní důvody tohoto rozhodnutí souvisejí s proměnlivostí viru, diagnostickými problémy i ekonomickými důsledky vakcinace.