Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kvůli prodlouženému víkendu se opozdí důchody, zavřou se obchody

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Česko si užívá druhý po sobě jdoucí prodloužený víkend, kdy jsou běžné volné dny nastaveny ještě o sváteční pondělí. Má to však i svá úskalí, která se týkají nemožnosti si v určitém čase nakoupit či zpoždění ve výplatě důchodů.

V pondělí 8. května oslavíme Den vítězství, který je připomínkou konce druhé světové války v Evropě. V roce 1945 totiž toho dne vstoupila v platnost kapitulace německých vojsk.

OBCHODY

V Česku od roku 2016 platí zákon, který upravuje prodejní dobu v maloobchodě o vybraných státních svátcích. Za všech okolností mohou zůstat otevřené pouze obchody s prodejní plochou menší než 200 metrů čtverečních.

Na menší prodejny se lidé budou muset spolehnout v pondělí. Den vítězství je totiž jedním ze sedmi svátků, při kterých zůstávají supermarkety u nás působících velkých řetězců uzavřené. Nakoupit však můžete s předstihem o víkendu, kdy až na výjimky platí běžná otevírací doba.

DŮCHODY

Pondělní svátek také ovlivní jeden z výplatních termínů důchodů, běžně jimi totiž jsou sudé dny od 2. do 24. dne v měsíci. Místo pondělí tak budou penze vyplaceny s jednodenním zpožděním až v úterý 9. května. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

ČSSZ vyplácí důchody bezhotovostním převodem na bankovní účet klienta, nebo v hotovosti prostřednictvím České pošty na adresu jeho bydliště.

Témata:  obchody

Související

Aktuálně se děje

12. září 2025 15:34

Výročí smrti Radka Brzobohatého (†79). Bohdalová mu dlouho odmítala odpustit

Na den přesně před třinácti lety opustila českou hereckou obec jedna z velmi výrazných osobností. Ve věku 79 let zemřel Radoslav Brzobohatý, otec známého hudebníka a bývalý manžel Jiřiny Bohdalové. Právě ona s ním měla dlouho nevyřízené účty. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Praha, ilustrační fotografie.

Komentář

Z Česka a Prahy zvláště se stal skanzen, vyšší budovu má i Brno. Změna je na obzoru

Z České republiky, a Prahy zvláště, se stává jakýsi skanzen. V první padesátce žebříčku nejvyšších budov zemí Visegrádské čtyřky má Česko jen dvě zastoupení. A to brněnskou AZ Tower na 39. místě a pražskou City Tower na 42. místě. Žebříčku dominují Poláci s bezmála čtyřiceti zastoupeními; výrazně vyšší budovu, než jsou ty české nejvyšší, ovšem mají také Slováci a Maďaři.