reklama

Nástěnné či náramkové hodinky si lidé musí posunout sami, čas v elektronických přístrojích, například v telefonu nebo počítači, se přeřídí automaticky. Kdo bude v době změny času cestovat veřejnou dálkovou dopravou, bude na cestě o hodinu déle. Uprostřed noci noční vlaky a autobusy v některé stanici hodinu vyčkají a odjedou z nich už podle středoevropského času. Změna času se dotkne na území republiky čtyř nočních dálkových vlaků Českých drah a jejich partnerů, a to spoje z Humenného do Prahy a opačným směrem na Slovensko a jednoho páru vlaků z Vídně do Berlína. Všechny vlaky počkají na odjezd podle nového času v Bohumíně.

Povinné střídání času mělo podle plánu Evropské komise v příštím roce v celé Evropské unii skončit, členské státy se ale nedohodly, a tak se čas dál mění dvakrát do roka.

Původně se letní čas zavedl kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. Odborníci naopak upozorňují, že převažují negativní důsledky na lidské zdraví. Někteří lidé mají kvůli změně času problémy s psychickou i fyzickou výkonností, stěžují si na zhoršení spánku, únavu či nevolnost. Přenastavení vnitřních hodin jim nějakou dobu trvá. Při volbě celoročního času by byl podle odborníků pro člověka každopádně příznivější pásmový čas, který platí v zimě.

Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky před 40 lety za energetické krize. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.

Vláda v září rozhodla, že letní čas bude i v dalších pěti letech stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu, stejně jako ve většině evropských zemí. Ministerstvo práce v podkladech k předpisu napsalo, že jednotné stanovení letního a zimního času v EU na příští roky je podstatné kvůli dopravě i fungování trhu. "Letní čas funguje v Evropě od roku 1979 s výjimkou Ruska, Běloruska, Islandu, Grónska a norských ostrovů," řekla tehdy ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

reklama