Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

První letošní změna času je za námi. V noci se hodiny posunuly dopředu

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

První letošní změna času je za námi. V noci se hodiny posunuly o jednu hodinu dopředu, což znamená, že noc byla o hodinu kratší. Druhá změna času, tedy přechod na zimní čas, nás čeká v noci 27. října.

Účelem zavedení letního času byla původně úspora elektrické energie, která by byla jinak potřeba pro večerní osvětlení, podle energetiků změna času ale velké úspory elektřiny nepřináší. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí.

Evropská komise v roce 2018 navrhla zrušení střídání času, ponechala však na členských zemích, aby se dohodly, který čas bude platit celoročně. Nepodařilo se to, a tak česká vláda předloni v září schválila nařízení, podle kterého se bude čas měnit i v dalších letech.

Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let minulého století. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se země připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.

Podle průzkumu agentury STEM/MARK z podzimu 2018 se zrušením střídání času v Česku souhlasilo 70 procent dotázaných. Celkem 44 procent respondentů si přálo trvale letní čas a 24 procent zimní.

Témata:  čas

Související

Aktuálně se děje

12. března 2026 13:30

Česko by mohlo zvážit snížení spotřební daně z pohonných hmot. Tady je důvod

Vláda by mohla ztrátu ze čtyřměsíčního snížení spotřební daně z pohonných hmot, které navrhuje část opozice, plně pokrýt díky vyššímu inkasu DPH. Postačilo by, například, aby ceny paliv zůstaly v důsledku války v Íránu po zbytek letošního roku o 7 Kč/l vyšší, než by byly bez této války. Ztráta sedmi miliard korun ze snížení spotřební daně by totiž v takovém případě byla více než kompenzována dodatečným inkasem DPH z dražších pohonných hmot, ve výši zhruba devíti miliard korun. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy