Jak už server Globe24.cz informoval, dnes v deset hodin dopoledne začal na zámku v Lánech dlouho očekávaný ceremoniál k otevření obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Historici za účasti prezidenta Petra Pavla ji otevřeli přesně dvacet let poté, co ji Masarykův tajemník Jan Sum uložil do Národního archivu s datem otevření na dnešní den.
Jak historici po otevření zjistili, jednalo se o dokument v angličtině o pěti stranách a nešlo o dopis, nýbrž o záznam Jana Masaryka. Dokument navíc podle prvního zkoumání není z roku 1937, ale z roku 1934, kdy se Masaryk cítil špatně a domníval se, že umírá.
K otevření samotné obálky došlo přesně v 10:30. V obálce se nacházel jeden list papíru o velikosti A4, který zakrýval další obálku. Experti poté začali zkoumat její obsah. Samotného otevření obálky se ujala historička Dagmar Hájková.
Vzkaz je téměř celý v angličtině a číslování stránek je dodané tajemníkem Sumem. Podle prvního zkoumání historiků nejde o jeho poslední slova z roku 1937. Experti se domnívají, že je vyřknul v roce 1934, kdy se Masaryk cítil špatně.
„Jsem nemocný. Vážně nemocný. Je to konec, ale nebojím se. Budete pokračovat v práci, víte jak, ale musíte být opatrní. Ale víte, jak se chovat. Nemusím vám říkat nic víc. Jsem zcela neschopen,“ píše se v dopise.
Masaryk následně označil předsedu Hlinkovy slovenské lidové strany Andreje Hlinku za hlupáka za to, že udělal chybu s Maďary. „Jestliže jsou lidé nevzdělaní a hloupí, nemůžete toho pro ně moc udělat. Lidé se bojí smrti, ale nejde o nic, čeho byste se měli bát. Jen si kupte nové šaty. To je všechno. A hlavně funus,“ píše se dále v dopise.
Politická filozofie Tomáše Garrigua Masaryka se přitom často zaměřovala na střízlivost, věcnost a kritický pohled na realitu, opírající se především o vědu. Zasazoval se o decentralizaci rakouského státu a o národnostní vyrovnání na českém území. Ve filozofické rovině Masarykův realismus stál v protikladu k idealismu a subjektivismu.
Jako programovou odpověď hledal realismus v lidském aktivismu a pragmatismu. Upřednostňoval usilovnou práci, jejímž cílem bylo řešit problémy celé společnosti. Po vzniku Československa v roce 1918 se Masarykův realismus stal základem nové státní ideologie a politiky, která byla úzce spojena s Pražským hradem.
V širším společenském vnímání se novou ideologií stal čechoslovakismus. Ve filozofii navázal na Masarykův realismus Karel Čapek, který svůj ideový směr definoval jako nový pragmatismus. V běžné politice už realismus nebyl úzce spojen s jednou politickou stranou, protože Česká strana pokroková po roce 1918 zanikla. Její členové se tehdy rozdělili mezi národní demokraty a národní socialisty. Nicméně, s Masarykovým myšlením sympatizovala a hlásila se k němu řada dalších politických stran.
Témata: Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.)
Související
18. září 2025 19:26
17. září 2022 21:01
7. března 2020 12:25
17. února 2020 16:33
29. listopadu 2019 10:44
