reklama

Zeman se Schwarzenbergem zažehli oheň vsedě z vozíků. Všichni při tom zpívali oblíbenou píseň prvního prezidenta Ach synku, synku. Akci si nenechaly ujít davy lidí včetně rodin s malými dětmi, přihlížející ohniště zcela obklopili.

Zeman stejně jako Pecková poděkovali za dosavadní práci starostovi Lán Karlu Skleničkovi, který už křeslo neobhajuje. Prezident připomněl, že za několik dnů bude poprvé volit jako lánský občan v komunálních volbách. Uvedl, že dá hlas těm, kdo se zasloužili o Lány a za nimiž zůstala místo slov dobře vykonaná práce. "Nebudu volit, pokud je náhodou na kandidátce, toho člověka, který dnes zajišťoval ozvučení," dodal prezident v narážce na technické problémy se zvukem během proslovů.

Zeman, jemuž začátkem března končí mandát, také zopakoval, že se Skleničkou měl za deset let v prezidentské funkci pouze jeden spor, který se týkal výpusti potoka z parku lánského zámku. Konflikt byl podle prezidenta nakonec vyřešen a koryto upraveno.

Graubner připomněl, že Masaryk zastával heslo "nebát se, nelhat a nekrást" a poděkoval místním za to, že udržují jeho památku. Na známé heslo prvního prezidenta poukázal i Schwarzenberg, podle něj se bohužel zúžilo na "nebát se krást". To se však podle Schwarzenberga v poslední době napravilo přijetím ukrajinských uprchlíků, lidé tak podle něj převzali Masarykův odkaz.

Zapálení vatry předcházel pietní akt u Masarykova hrobu na lánském hřbitově. Vzpomínkové akce se zúčastnili také Graubner se Schwarzenbergem a Peckovou. Kolem Masarykova hrobu stáli během pietního aktu čtyři mladí dobrovolní hasiči s hořícími loučemi. "Stojíme u hrobu člověka, který celý život pravdu hledal," uvedl Graubner. I při této vzpomínce zazněla píseň Ach synku, synku.

Tradice zapalování Masarykovy vatry začala v roce 1935, kdy lánští dobrovolní hasiči navrhli, aby na počest Masarykových 85. narozenin po celé republice zazněly v 19:00 hasičské trubky a na tento signál ve všech obcích, kde fungují hasičské sbory, vzplály připravené Masarykovy vatry. Akce se opakovala do roku 1938, ale už v roce 1937 to bylo v den Masarykova pohřbu a o rok později přesně rok po jeho smrti, tedy 14. září. Poté se akce konala ještě mezi lety 1946 a 1948. Tradice byla obnovena v roce 2001.

Masaryk si Lány s tamním zámkem velmi oblíbil, později se staly místem jeho posledního odpočinku a hrob rodiny Masarykových byl symbolem československé demokracie i v dobách totality.