Osud začátku jednání mezi EU a balkánskou zemí podle něj záleží na tom, zda ve čtvrtek severomakedonští zákonodárci odsouhlasí návrh, který má překlenout spor s Bulharskem blokujícím start přístupových rozhovorů. Jeho podpora je však kvůli odporu části politiků i veřejnosti nejistá.

Skopje se přes dřívější sliby unie zatím nedočkala zahájení rozhovorů kvůli sporu se Sofií, která má stejně jako ostatní právo veta při přijímání nových členů evropského bloku. Bulharsko požaduje, aby Severní Makedonie oficiálně uznala, že její jazyk má bulharské kořeny či aby včlenila zmínku o bulharské menšině do ústavy. Francie v červnu na konci svého unijního předsednictví přišla s návrhem dohody, která počítá se změnami základního severomakedonského zákona. Bulharsko tuto dohodu již schválilo a pokud ji stvrdí i parlament ve Skopji, je Česko podle Lipavského připraveno rychle jednat.

"To je role, kterou jako předsednická země máme a některé scénáře mluví o tom, že by to mohlo být i příští týden," prohlásil o uspořádání konference, jíž by mohly začít přístupové rozhovory. Severomakedonský parlament by však musel ústavní změny schválit dvoutřetinovou většinou, jejíž získání je vzhledem k odporu opozice nejisté.

Europoslanci se českého ministra ptali i na to, zda předsednictví posune kupředu stagnující přijímací proces i u dalších balkánských států. Podle Lipavského by jednou z ukázek unijní vstřícnosti mohlo být například uvolnění vízového styku s Kosovem. Tato země splňuje podmínky pro zrušení víz pro cesty do EU již od roku 2018, unijní státy se na něm však dosud neshodly, na čemž nic nezměnil ani červnový summit lídrů členských zemí.