Pacienti s nedostatečně léčenou cukrovkou, obézní lidé či osoby s dalšími souvisejícími chorobami totiž mají vyšší riziko těžkého průběhu covidu-19 a úmrtí. Podle dat lékařů a Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) také loni poprvé po více než 50 letech klesl celkový počet diabetiků.

Počet lidí s cukrovkou podle Prázného postupně stoupal od asi 250.000 až 270.000 lidí v 70. letech minulého století až po současných zhruba 1,050.000 lidí. V předchozích let umíralo asi 37.000 až 38.000 lidí s cukrovkou ročně, loni jich zemřelo 48.000.

Na dotaz, co je příčinou nárůstu, řekl, že odborníci zatím na to nemají jednoznačnou odpověď. Poukázal na studie, podle kterých pacient s cukrovkou, který nemá dobré hodnoty glykémie, má vyšší riziko horšího průběhu či úmrtí na covid. Nárůst může podle Prázného souviset také s tím, že polovina cukrovkářů je starších 70 let, mohou mít také další choroby nebo mají nadváhu či jsou obézní. "Ale bez covidu by žili dál a jen kvůli tomu, že přišlo takové závažné narušení běžného života, ať už to je omezování péče pravidelně poskytované, nebo vlastní onemocnění covidem, vidíme tam vzestup o 10.000," uvedl Prázný.

VZP, která je s 5,9 milionu klientů největší tuzemskou zdravotní pojišťovnou, loni evidovala 561.800 pojištěnců s cukrovkou, meziročně asi o 9400 méně. Pojišťovna na jejich léčbu vydala 8,3 miliardy korun, o půl miliardy více než v roce 2019.

Pojišťovna se chce podle ředitele Zdeňka Kabátka v příštím roce více zaměřit na prevenci cukrovky druhého typu. V současnosti dostávají bonifikace od pojišťovny lékaři, kteří pacienta pravidelně kontrolují, nastavují mu léčbu či jiná opatření. Nově by VZP chtěla odměnit i pacienty, kteří budou dodržovat doporučení lékaře a zlepší se například výsledky jejich vyšetření. Ti by pak mohli čerpat příspěvky z fondu prevence na ozdravné pobyty.

VZP také uvažuje o edukační kampani na prevenci dětské obezity. Ta by měla rodičům vysvětlit, jaké problémy může dítěti způsobit nesprávný životní styl vedoucí k obezitě. Do prevence by VZP chtěla podle náměstka Ivana Duškova zapojit nutriční terapeuty a jiné specialisty, kteří by lidem pomohli se sestavením vhodného jídelníčku nebo jim poradili, jak se více hýbat.

"Měli bychom od malička vést děti k tomu, aby se více hýbaly. V době elektronizace to je obrovský problém. Do budoucna budeme mít problém si s tím poradit," poznamenal Prázný. Na osvětě by se podle něj měl podílet také stát.