Končící ministr ocenil vojáky za pomoc při pandemii. "Není třeba jít do detailů, všichni víme, co jste vy, vojáci, všechno dokázali," řekl velitelům. Zdůraznil i rychlou reakci armády při tornádu na jižní Moravě, při kterém pomáhali především armádní ženisté, vojsko nasadilo i psychology.

Armádu ocenil také za nasazení při misích, především v Afghánistánu. Je podle něj potřeba vyhodnotit zkušenosti ze stažení ze země. "Nutné bude i upřímné vyhodnocení politických a rozhodovacích procesů, protože kdo se nepoučí z historie, je odsouzený své chyby opakovat," poznamenal.

Za pozitivní tendenci označil setrvalý růst rozpočtu ministerstva obrany, i když podle něj vše v této oblasti nešlo ideálně. "Výdaje na obranu rostou historicky nejvyšším tempem. Od roku 2014 se náš rozpočet zdvojnásobil, což je v rámci státní správy naprosto bezprecedentní vývoj," řekl.

Končící vláda slibovala, že v roce 2025 bude Česko dávat na svou obranu dvě procenta HDP, výhled rozpočtu s tím ale v poslední době přestal počítat a na obranu navrhoval dávat za tři roky asi 1,6 procenta HDP.

Podle Metnara bezprecedentní tempo nabraly i armádní nákupy. "Po období škrtů v obranném rozpočtu jsme konečně začali masivně investovat do své obranyschopnosti," poznamenal. Řekl, že od jeho příchodu na ministerstvo bylo uzavřeno 42.000 smluv za 150 miliard korun. Zmínil třeba nákup nových děl nebo protiletadlových kompletů.

Novinářům později řekl, že by uvítal, aby nastupující vláda zajistila kontinuitu v dotažení důležitých modernizačních projektů. Poté podle něj bude muset přijít rozhodnutí ohledně přelomových technologií, které začnou hrát v armádě mnohem důležitější roli. Česká republika podle něj nemůže budovat tzv. vševojskovou armádu, která bude mít všechny schopnosti. Členské země NATO si budou muset rozdělit kompetence a specializace, aby si aliance udržela technologický náskok. "To považuju za velmi důležitou debatu, která by měla nastat," řekl.