reklama

Plán zní logicky. Přenést odpor proti Babišovi do regionů a značně tak premiérovi znepříjemnit život a podkopat suverenitu ANO v preferencích. Nejdříve se aktivisté pustí do krajských měst. To však bude jen začátek. „Do června 2021 projedeme křížem krážem celou republiku. Naším hlavním cílem se stává: společně docílit toho, že demokratické strany zvítězí v parlamentních volbách,“ slibuje Mikuláš Minář.

A je třeba říci, že to je dobrý plán. Regiony jsou bašta Babišova úspěchu a moci. Nikoliv Letná, ale právě toto je místo, kde skutečně akce Milionářů může premiéra zabolet a oslabit. Má však více háčků, než by se zdálo. Především bude asi těžké lidem vysvětlit, proč volit někoho jiného, když se jim po dlouhých letech skutečně začalo pomalu dařit. I v regionech jako je Ostravsko nebo Ústecký kraj klesla nezaměstnanost a konečně začal růst životní standard, který za předešlých vlád, pokud neklesal, spíše skomíral. Je nepochybně snadné přesvědčovat Letnou plnou přesvědčených. Jak ale uspějí u obyvatel s opačným názorem?

Práci aktivistům ještě ztěžují ne právě dobré vzpomínky na práci současné opozice nejen ve vládě, ale i na hejtmanstvích a radnicích. To, jak to na nich vypadalo za vlády stran současné opozice už z principu vede mnohé k tomu, že partaje prosazované Milionem chvilek, nikdy volit nebudou. Je tu obecná skepse ke starým stranám, které se prohlašovaly za strany pravice, práva a pořádku, ale v reálu mnohde jednaly naprosto opačně.  A nové liberální strany městského typu jako Piráti právě v krajích důvěru nevzbuzují.

Horší je, že opoziční strany právě osvětovou činnost ve svůj prospěch úspěšně destruují. Integrace opozice vázne. Námluvy Starostů a TOP 09 v krajích první strana úspěšně sabotuje. Topka věru není bohatá nevěsta a Starostové nechtějí být jejich výtahem k politickým pozicím či alespoň k přežití. Na druhou stranu to opět ukazuje, jak velké antipatie panují mezi bývalými spojenci, které nedokáží překlenout ani kvůli volbám a společnému protivníkovi.

Ani jedna ze stran není schopna nabídnut nové tváře. Markantní je to zvláště v ODS, tedy strany, jejíž předseda Petr Fiala si dělá ambice nahradit v roce 2021 Andreje Babiše ve Strakově akademii. Fiala sice stranu zachránil, ale po šesti letech pod jeho vedením, strana preferenčně stagnuje. Fialovi, jak se zdá, na kongresu nepostaví žádný protikandidát. Navíc se rozhodli kandidovat a místopředsedy dvě osobnosti bytostně spjaté s nejtemnějšími roky strany.

Miroslava Němcová, bývalá předsedkyně poslanecké sněmovny a kandidátka na premiérku, a Alexandr Vondra, exministr obrany a zahraničí a současný europoslanec. U obou z nich nelze zpochybnit politické, a zvláště u Vondry, i odborné zkušenosti, ale přesto, zvláště v případě exministra, pokud budou zvoleni mnohé potencionální voliče spíše odpudí, a budou pro odpůrce ODS důkazem, že partaj má i po letech minimální sebereflexi. 

Třešničkou na dortu jsou pak Piráti, kteří se nejen účinně mezi sebou likvidují, ale nyní spustili i internetové hlasování zda nerozpustit stranu a nezačít budovat něco nového a lepšího… Vyplívá z toho jediné: největším problémem Milionu chvilek pro demokracii není ANO a Andrej Babiš, ale absence schopné opozice vůči němu. I přes masivní mobilizaci části obyvatelstva spolkem, není toho opozice schopna využít. Na předvánoční Letné dostala opozice od Minářova spolku ultimátum. Do roka a do dne by se měla podle něj sjednotit a porazit Babiše. Zatím se zdá, že to bylo spíše zbožné přání.