Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ministerstvo práce a sociálních věcí prosazuje pravidelnou valorizaci minimální mzdy

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Novelu zákoníku práce, která zavádí valorizační mechanismus minimální mzdy, posílá MPSV do meziresortního připomínkového řízení. Zákon bude stanovovat jasná a předvídatelná pravidla pro výpočet i aktualizaci minimální mzdy. Tu bude pro příslušný kalendářní rok MPSV vyhlašovat sdělením vždy do 30. září předcházejícího kalendářního roku. Výše bude vycházet ze zákonných parametrů. Plní se tak jeden z bodů programového prohlášení vlády.

"Jsem rád, že v otázce systémového řešení stanovování minimální mzdy se nyní výrazně posouváme. Konečnou podobu novely jsme připravovali v úzké spolupráci s odborníky, vycházíme ale i z požadavků a dohody se sociálními partnery, se kterými MPSV v uplynulých týdnech intenzivně jednalo v rámci pracovní skupiny. Je naším společným cílem, aby minimální mzda rostla vždy transparentně a hlavně předvídatelně. Odpadne tak každoroční vyjednávání, které není srozumitelné pro nikoho," přiblížil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Částka minimální mzdy bude podle návrhu MPSV výsledkem součinu koeficientu stanoveného vládou a predikce průměrné mzdy v národním hospodářství pro příslušný kalendářní rok. Tento údaj zveřejňuje Ministerstvo financí. Materiál je předkládán ve dvou variantách, a to s referenční hodnotou 50 % nebo 45 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. Tento podíl v České republice meziročně narůstá. Zatímco v roce 2000 činil 32,2 %, v roce 2015 to bylo 34,6 %. Loni podíl minimální a průměrné mzdy dosáhl 39,7 %. Kompletní data jsou dostupná v příloze této tiskové zprávy.

Koeficient bude představovat cílený poměr minimální a průměrné mzdy v daném kalendářním roce. Při jeho stanovování bude vláda vycházet ze zákonem stanovených kritérií. Mezi ně patří kupní síla zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecná úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd, dlouhodobá vnitrostátní míra produktivity a její vývoj.

Novela upravuje také zákonnou podobu zaručené mzdy, a to opět ve dvou variantách. Podle první možnosti budou stanoveny 4 skupiny prací rozdělené podle kvalifikační náročnosti prací (úroveň v nejvyšší skupině prací se navrhuje ve výši 1,6násobku minimální mzdy). Druhou variantou je tuto právní úpravu zcela zrušit.

"Pamatujeme také na zaměstnavatele a snažíme se o to, aby ubývalo zbytečné byrokracie. Navrhujeme tak zrušit povinnost vydávat písemný rozvrh čerpání dovolené. Z praxe víme, že každoroční sestavování plánu dovolených je převážně formální záležitostí a není proto již důvod, aby zaměstnavatelé museli něčemu takovému věnovat zvláštní pozornost," doplnil ministr Jurečka.

Novela nyní projde meziresortním připomínkovým řízením. Její účinnost je plánována na 1. července 2024. Minimální mzda by tak byla poprvé stanovena na základě valorizačního mechanismu pro rok 2025. Příslušná legislativa vychází z programového prohlášení vlády a zároveň provádí transpozici příslušné směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii.

Témata:  Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky minimální mzda

Související

Aktuálně se děje

12:06

Mason a Kourtney: Když syn přeroste matku nejen výškou

Mason Disick, nejstarší syn Kourtney Kardashian a Scotta Disicka, se stal středem pozornosti poté, co byl spatřen během rodinného nákupu v Los Angeles. Čtrnáctiletý teenager, který doslova přerostl svou matku, si svým stylem a držením těla získává srdce fanoušků. Mason, známý svou rezervovaností vůči médiím, zaujme nejen svou výškou, ale i módními volbami, které odrážejí jeho unikátní osobnost. Jeho odklon od života pod reflektory přitahuje pozornost o to více.

Zdroj: Zdeněk Tuhý

Další zprávy

Volby, ilustrační fotografie.

ANO může dosáhnout na vlastní sněmovní většinu, ukazuje průzkum

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí.