Údaje dnes vnitro zveřejnilo na twitteru. O víza mohou žádat nejen lidé, kteří z Ukrajiny uprchli po zahájení ruské agrese, ale například i ti, kteří v Česku žijí déle, končí jim pobytové oprávnění a museli by se jinak na Ukrajinu vrátit.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) už dříve uvedl, že Česká republika je schopna poskytnout základní komfort a najít ubytování pro zhruba 250.000 lidí. Řekl také, že čtyři pětiny dospělých, kteří přišli z Ukrajiny do Česka, jsou ženy, přičemž zhruba 55 procent ze všech příchozích jsou děti.

Na cizinecké policii se nyní lidé musí registrovat do 30 dnů po příjezdu, do středy měli na splnění této povinnosti jen tři dny. Zejména pražské asistenční centrum pro pomoc ukrajinským uprchlíkům je přetížené, od začátku ruské invaze odbavilo přes 27.800 lidí. V pátek to bylo 2766 žadatelů, zhruba o stovku méně než o den dřív. Hasiči a policisté mohou po středečním rozhodnutí vlády v případě přeplněnosti některého centra určit jiné místo, na kterém budou uprchlíci z Ukrajiny registrováni.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) už z Ukrajiny uprchlo téměř 2,6 milionu lidí, většinou ženy a děti. Nejvíce z nich odešlo do Polska, tamní úřady dosud přijaly 1,6 milionu běženců. Z nich podle odhadů asi milion v Polsku zůstává a zbytek odešel do jiných evropských států. Přes 230.000 uprchlíků přijalo Maďarsko, následuje Slovensko s více než 185.000 uprchlíky. Evropa zažila masivní migrační vlnu v roce 2015, kdy na starý kontinent podle zprávy Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dorazilo více než 1,1 milionu uprchlíků. Většina z nich zamířila do Německa. Zhruba polovinu příchozích tvořili uprchlíci ze Sýrie, asi 20 procent bylo z Afghánistánu a okolo sedmi procent z Iráku.