Na připomínkách 17. listopadu se zdůrazňuje hodnota svobody a demokracie

Pražských vzpomínkových akcí za deštivého počasí se účastnily tisíce lidí, atmosféra byla většinou poklidná. Pouze příchody některých politiků na Národní třídu provázelo pokřikování, premiéra Petra Fialu (ODS) někteří označovali za kolaboranta a na předsedu ANO a prezidentského kandidáta Andreje Babiše pokřikovali v souvislosti s jeho komunistickou minulostí a údajnou spoluprací s StB. Ve 13:00 zazpívala národní hymnu na Národní třídě operní pěvkyně Marta Kloučková. V symbolickém čase 17:11 z Paláce Metro se ulicí nesla Modlitba pro Martu, tentokrát v podání herečky a zpěvačky Bereniky Kohoutové.

Vzpomínkové akce se uskutečnily i v dalších českých městech. V Brně se stovky lidí zúčastnily lampionového průvodu na památku let 1939 a 1989. V Karlových Varech připravila organizace Paměť národa besedu s pamětníky, v Chebu místní organizace připravily výstavu dokumentárních fotografií z roku 1989. V Jihlavě stovka lidí přinesla květiny a zapálila svíčky u památníku Klíčů. Průvody za svobodu a demokracii se konaly i v Ústí nad Labem nebo Hradci Králové. Ve Zlíně se večer rozzářil Památník Tomáše Bati v barvách trikolory.

Fiala na Národní třídě připomněl odpor studentů proti nacistické okupaci v roce 1939 i sametovou revoluci proti komunistickému režimu v roce 1989. Výročí podle něj ukazuje na nesamozřejmost i křehkost svobody a demokracie a na to, že je třeba o ně pečovat. Premiér řekl, že si je naprostá většina mladých lidí vědoma významu svobody a demokracie. To je pro celou českou společnost naděje, že si je zachováme, dodal. Fiala se dnes v poledne setkal také s někdejšími disidenty.

Na Národní třídu přišli položit květiny a zapálit svíčky i představitelé vládních stran i opozičního ANO, stejně jako předsedové obou parlamentních komor. Na místo dorazili i největší favorité prezidentské volby, většina z nich zdůrazňovala, že svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí.

Jako jedna z prvních vzpomínkových akcí se konalo shromáždění u Hlávkovy koleje. Řečníci kromě připomínky nacistického teroru v roce 1939 vyzdvihli i pomoc dnešních českých studentů Ukrajině zmítané válkou a zdůraznili potřebu dialogu v dnešní společnosti ovlivněné dezinformacemi a válečným konfliktem.

Stovky lidí se i přes špatné počasí sešly na Albertově k připomínce výročí 17. listopadu z let 1939 a 1989. Rektoři a zástupci akademiků i studentů ve svých projevech připomněli odvahu studentů z obou let a poděkovali současným vysokoškolákům, kteří pomáhali ukrajinským uprchlíkům i při zvládání dopadů covidu-19. Vyzdvihli také, že je třeba pečovat o svobodu i vzájemné porozumění ve společnosti.

Prahou prošly i průvody demonstrantů. Tisíce lidí pochodovaly od Hlavního nádraží k budově České televize. Na shromáždění před budovou ČT řečníci kromě kritiky obsahu zpravodajství veřejnoprávní televize vystupovali proti krokům vlády, kritizovali členství Česka v EU a NATO. Protestní pochod zkomplikoval dopravu v Praze, policie zhruba na dvě hodiny uzavřela magistrálu ve směru z centra na Pankrác.

Několik tisíc lidí se zúčastnilo průvodu centrem Prahy na podporu Ruskem napadené Ukrajiny. Podobu karnevalového průvodu měla akce Sametové posvícení, která rovněž podpořila uprchlíky z Ukrajiny.

Stovky vysokoškolských studentů po poledni prošly městem v pochodu, kterým vyvrcholila jejich stávka za klima. Studenti žádali po vládě rychlá a spravedlivá řešení klimatické krize.

Organizace Post Bellum večer v Národním divadle předala Ceny Paměti národa. Získalo je pět osobností z Česka, Slovenska a Ukrajiny, které vzdorovaly komunismu nebo nacismu. Jedním z oceněných byl například ukrajinský disident Myroslav Marynovyč, který strávil v 70. a 80. letech sedm let v pracovním táboře a pět let ve vyhnanství v Kazachstánu.

Vzpomínkové akce vyvrcholily Koncertem pro budoucnost na Václavském náměstí. Pětihodinový program byl také připomínkou důležitosti demokratických hodnot a občanské sounáležitosti. Diváci zaplnili celou horní polovinu náměstí, v hloučcích postávali až k tramvajové trati. Po 19:00 zazpíval Ondřej Ruml Modlitbu pro Martu. Jednou z hlavních hvězd byla ruská punková skupina Pussy Riot. Její členky vykřičely do plného Václavského náměstí kritiku Putina, která odkazovala i k jejich vystoupení v Moskvě před deseti lety, za něž si vysloužily tvrdé tresty. Připomínaly i to, že v Rusku stále žijí lidé, kteří vědí o protestu osmi statečných, kteří vyšli v srpnu 1968 na Rudé náměstí protestovat proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Témata:  17. listopadu ,  sametová revoluce