Bezpečnostní strategie České republiky byla naposledy aktualizována v roce 2015. Dokument odrážel hrozby, jako je vznik fundamentalistického hnutí Islámský stát nebo konflikt na Ukrajině. Obranná strategie ČR byla novelizována v roce 2017.

"Cílem je, abychom mohli skutečně dobře reagovat na rychle se měnící a zhoršující se bezpečnostní situaci. Nacházíme se v počáteční fázi celého procesu, kdy budeme definovat to, jak naše obranná politika má vypadat v reakci na to, jak Rusko provádí agresi na Ukrajině," řekl Jireš.

Připomněl, že letos bezpečnostní koncepty a strategické dokumenty přijaly Severoatlantická aliance a Evropská unie. Podle náměstka je možné také čerpat z prvních zkušeností z konfliktu na Ukrajině a z vědomostí o tom, jak může vypadat velmi intenzivní boj proti bezprostřednímu nepříteli.

Česko by podle Jireše mělo intenzivně zapracovat na udržitelnosti obranných sil. "Dále potřebujeme velké zásoby munice, náhradních dílů a paliva. Potřebujeme více vojáků," poznamenal. "Musíme dát pobídky obrannému průmyslu, aby produkoval více a rychleji," doplnil. Zmínil také potřebu pracovat na odolnosti společnosti.

Jireš také věří, že nejpozději v roce 2025 bude Česko vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranné výdaje, jak se zavázalo v NATO. Příští rok by Česko podle návrhu rozpočtu mělo dosáhnout asi 1,5 procenta.

Politická vůle k dosažení cíle podle náměstka existuje. "Hranice dvou procent HDP se nicméně stává absolutně nezbytnou minimální částkou," řekl. Spojenci podle něj už nyní hovoří o vyšších ambicích. Estonsko se chystá podle šéfa tamní diplomacie Urmase Reinsalua zvýšit obranné výdaje na tři procenta HDP. Polsko má podle Jireše až pětiprocentní cíl.