"Budoucí koalice naštěstí ustoupila z požadavku úplného odložení účinnosti nového stavebního zákona. Chce zachovat Nejvyšší stavební úřad a Speciální stavební úřad pro vyhrazené stavby," uvedla Dostálová. "Jednoduchou novelou chtějí posunout účinnost vzniku státních stavebních úřadů pouze na úrovni krajů," dodala. Je ale podle ní otázkou, zda nová Sněmovna stihne novelu schválit. Zachování Nejvyššího stavebního úřadu potvrdil pravděpodobný budoucí vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Rozpočtové provizorium plánuje chystaná vláda, protože chce přepracovat rozpočet předložený končící vládou Andreje Babiše (ANO). "Když máte rozpočtové provizorium, tak nemůžete zřídit novou instituci s novými nároky na státní rozpočet. Nemůžete tam přijímat nové lidi, dávat jim platy," uvedl Jurečka. Dostálová proto plánuje Nejvyšší stavební úřad zřídit jako organizační jednotku pod MMR. Úřad tak bude moci od ledna čerpat přímo z rozpočtu resortu, který bude odpovídat tomu letošnímu.
Nejvyšší stavební úřad se 400 zaměstnanci má být státní institucí zastřešující nové krajské stavební úřady v podobném modelu jako u Finanční správy. Stavební úřady mají podle zákona postupně přejít pod stát, zhruba polovina z nich má skončit úplně, stejně jako tisíce dosavadních zaměstnanců. Takový model se však nové vládě nelíbí. "Vadí nám státní stavební úřady na krajské úrovni. Ty v sobě integrují mnoho dalších orgánů státní správy a generují nepřijatelně masivní úřednickou strukturu," řekl pravděpodobný budoucí ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Podle Babišovy vlády má nový stavební zákon zrychlit stavební řízení a zajistit dodržování stanovených lhůt. Odpůrci zákona ale tvrdí, že státní správa se vzdálí občanům a stavební řízení se zkomplikuje. Zákon nabyde účinnosti v polovině roku 2023, některé změny mají začít platit od počátku příštího roku. K odložení účinnosti nového stavebního zákona vyzvaly Asociace krajů a Sdružení místních samospráv.
