Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

O ročním odkladu stavebního zákona rozhodne Senát na schůzi v půli června

Senát ČR
Senát ČR
Foto: Senat.cz **www.senat.cz**

O ročním odkladu části stavebního zákona rozhodne Senát na schůzi v půli června, stejně jako o ročním odkladu elektronického systému tvorby zákonů. Na programu má horní komora také návrhy na povinné audity bezpečnosti silnic a dálnic nebo usnadnění dohledu nad pohybem zboží podléhajícího spotřební dani v rámci EU. Vyplývá to z návrhu programu schůze na senátním webu.

Červnová schůze horní komory bude pravděpodobně krátce po zahájení přerušena kvůli společnému zasedání se Sněmovnou, na němž by měl formou videohovoru k poslancům a senátorům promluvit ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Senát se chystá na červnové schůzi přijmout další usnesení k aktuální situaci na Ukrajině.

Senát by mohl na červnové schůzi projednat také vládní návrh na omezení pomoci uprchlíkům z Ukrajiny po ruské vojenské invazi, která má omezit takzvanou dávkovou turistiku. Sněmovna má tuto novelu zákona zvaného "lex Ukrajina" schvalovat na konci května ve zrychleném režimu a Senát by se k ní mohl podle informací ČTK sejít ještě před schůzí naplánovanou na 15. června.

Horní komora bude v půli června schvalovat i roční odklad vzniku Nejvyššího stavebního úřadu a pod ním zřizovaných krajských stavebních úřadů, s nimiž počítá nový stavební zákon z loňského roku. Podle tohoto zákona měly začít fungovat v polovině příštího roku a měly nahradit nynější stavební úřady pod obcemi a městy. Vládní koalice zatím připravuje věcnou novelu stavebního zákona, která část stavebních úřadů pod obcemi zachovává.

Předpokládá se, že Senát novelu stavebního zákona hladce schválí. Sněmovna totiž loni stavební zákon prosadila přes jednomyslně přijaté veto Senátu, kterému vadil hlavně navrhovaný přesun stavebních úřadů pod stát.

Další novela má počítá s tím, že elektronický systém tvorby zákonů bude plně spuštěn až od roku 2024. Důvodem nového ročního odkladu je zpoždění s přípravou projektu elektronické legislativy a Sbírky zákonů a snaha poskytnout čas na řádné otestování systému. Systém měl původně fungovat už od roku 2020, ale dvakrát musel být jeho start odložen, naposledy na počátek příštího roku.

Senát rozhodne také o novele silničního zákona, která do českého práva zavádí takzvaný evropský balíček mobility. Ten upravuje pravidla pro řidiče kamionů převážejících náklad po Evropě. Umožní například povolit ve výjimečných situacích řidičům v nákladní dopravě, aby mohli po určitých úsecích silnic jezdit i bez dodržování požadavků na přestávky v jízdě a odpočinek. Jiná novela má vlastníkům zákonem stanovených pozemních komunikací uložit, aby každých pět let zajistili posouzení rizik dopravních nehod na jednotlivých úsecích.

Horní komora bude schvalovat také novelu, která má kvůli eliminaci daňových úniků usnadnit úřadům členských států EU dohled nad pohybem zboží podléhajícího spotřební dani mezi jednotlivými členskými státy. Změny vyplývající z evropských předpisů mají zavést elektronizaci správy spotřebních daní a zvýšit účinnost kontrol a omezit daňové úniky. Elektronický systém pro sledování zboží ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy má začít fungovat v EU k 13. únoru příštího roku.

Témata:  Senát Parlamentu České republiky

Související

Aktuálně se děje

12. července 2025 13:40

Uslyšel výkřik. Šerpa prozradil, jak přišla horolezkyně Kolouchová o život

Velmi smutná zpráva zasáhla českou horolezeckou obec v červenci. Ve věku 48 let zemřela Klára Kolouchová, když se zřítila z deváté nejvyšší hory světa Nanga Parbat. Nyní vychází najevo, jak vypadaly její tragické poslední okamžiky.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovo clo pod lupou: Kdo v Česku by "trpěl" nejvíce? Firmy už podnikají kroky

Česko loni do Spojených států vyvezlo větší objem zboží, než dovezlo, což je poměrně nebývalé. Export dosáhl hodnoty 133,5 miliardy korun a byl nominálně historicky rekordní. Import z USA byl rovněž nominálně dějinně nejvyšší, neboť činil 129,3 miliardy korun. Česko tak dosáhlo přebytku v obchodu s USA ve výši 4,2 miliardy korun. Předtím naposledy přebytku se Spojenými státy dosáhlo roku 2016.