Přirozeným způsobem Česko přišlo o 7600 lidí. V prvních třech měsících roku se narodilo na 24.200 dětí, zatímco téměř 31.900 lidí zemřelo. V porovnání se stejným loňským obdobím, které bylo výrazně ovlivněné epidemií koronaviru, bylo zemřelých zhruba o třetinu méně, proti průměru z předcovidových let 2015 až 2019 zůstal jejich počet podle ČSÚ ale mírně nadprůměrný. To je podle statistiků dáno tím, že do věku vyšší úmrtnosti vstupují silné ročníky narozených ve 40. letech. Nejvíce zemřelých aktuálně připadá na silný poválečný ročník 1946, konstatoval ČSÚ.

V meziročním srovnání ubylo nejen zemřelých, ale také narozených. Jejich počet se proti loňskému prvnímu čtvrtletí snížil přibližně o 3500. "Nárůst narozených zaznamenaný v loňském roce po předchozím tříletém poklesu tak byl, zdá se, dočasný," uvedli statistici. Doplnili, že meziročně se snížil počet narozených ve všech pořadích, nejmírněji ale u dětí narozených v třetím a vyšším pořadí.

Naopak sňatků proti loňsku přibylo. Manželství uzavřelo během ledna až března 4200 párů snoubenců, což bylo o 1300 více než před rokem a nejvíce od roku 2009. "Snoubence během prvního čtvrtletí nejvíce lákaly únorové termíny. Celkem bylo v únoru uzavřeno 2211 manželství a téměř 1100 v jediný den – v úterý 22. 2. 2022. Běžně se přitom v únorové úterý koná do 20 svateb," uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky. Více než tisíc svateb v jeden den v prvním čtvrtletí úřady podle Němečkové naposledy zaznamenaly před 20 lety, 2. února 2002, kdy byla ale sobota.

S odkazem na údaje ministerstva vnitra statistici uvedli, že se do Česka v prvních třech měsících roku meziročně přistěhovalo o 800 více lidí, a to 19.200. Zatímco počet lidí, kteří zemi opustili, se meziročně zvýšil o 2600 na zhruba 8300. Stěhováním tak Česko získalo 10.800 lidí, meziročně jich však bylo o 1700 méně. Ze dvou třetin se na tomto přírůstku podíleli lidé z Ukrajiny. Ti podle statistiků převažovali jak mezi přistěhovanými, kde tvořili téměř polovinu všech imigrantů, tak i mezi vystěhovanými.