Zástupci praktických lékařů a nemocnic v předchozích dnech uvedli, že prozatím uprchlíci vyhledávají zdravotnická zařízení zejména s běžnými nemocemi, které často souvisí s jejich cestou z Ruskem okupované vlasti. Potýkají se například s nachlazením nebo střevními infekcemi.

"Válečný konflikt a masivní přesídlení obyvatelstva jsou spojeny s narušením základních hygienických podmínek a zásobování nezávadnou vodou a potravinami, s omezením přístupu k sanitárním zařízením, se zvýšeným množstvím mezilidských kontaktů a nahromaděním osob ve stísněných a nevětraných prostorech či dopravních prostředcích," uvedli odborníci.

Uprchlíci jsou podle nich cestou z vlasti vystavení také chladnému počasí, psychické i fyzické zátěži a mají omezený přístup k základním zdravotním službám a potřebným lékům. "Což jsou všechno rizikové faktory nejen pro rozvoj či zhoršení řady neinfekčních onemocnění, ale i sporadický výskyt či epidemické šíření infekcí," doplnili experti.

Proočkovanost ukrajinských dětí povinnými vakcínami je podle stanoviska jedna z nejnižších v Evropě, pohybuje se kolem 80 procent na dětskou obrnu, záškrt, tetanus a dávivý kašel, 82 procent u tuberkulózy a 89 procent u spalniček. Také v Česku podíl očkovaných dětí klesá kvůli odmítání ze strany rodičů, právě neočkované jsou pak nákazou více ohrožené.

V 90. letech se Ukrajina potýkala s velkými epidemie záškrtu, po zvýšení proočkovanosti nejsou v posledních letech případy hlášeny. V roce 2011 byla v ukrajinském Mariupolu poslední epidemie cholery v Evropě, nakazilo se 33 lidí. V letech 2017 až 2020 onemocnělo na Ukrajině více než 100.000 lidí spalničkami a 40 zemřelo. V roce 2021 bylo nahlášeno 16 případů.

Loni byla Ukrajina jedinou zemí v Evropě, kde se vyskytovala dětská obrna. Objevily se dva případy částečného ochrnutí u neočkovaných dětí, virus se objevil také u 21 kontaktů. Letos v únoru začala očkovací kampaň mezi dosud neočkovanými dětmi ve věku šest měsíců až šest let. Za tři týdny se podařilo naočkovat asi pětinu.

V roce 2020 zemřelo v zemi na tuberkulózu téměř 3000 lidí, počet případů podle Světové zdravotnické organizace dosáhl 42,2 na 100.000 obyvatel (asi 18.600), což bylo více než v předchozím roce. V roce 2021 počet nových případů poklesl, zřejmě vlivem omezené péči v době epidemie covidu-19.

Zhruba 560.000 lidí na Ukrajině žije s infekcí hepatitidy typu B, u hepatitidy typu C se odhaduje až na pět procent populace. Mnoho z nich o své nemoci zatím neví. V počtu nových případů HIV byla Ukrajina v roce 2020 druhá v Evropě, tvořila 15 procent případů v evropském regionu. Kvůli pozdní diagnostice se tam u vůbec nejvíc lidí v Evropě rozvinula nemoc AIDS. V polovině případů se jednalo o heterosexuální přenos, 38 procent tvořili injekční uživatelé drog.

Podle doporučení by první kontakt se zdravotníkem měli mít migranti už v krajských asistenčních centrech. Primární péči by měly poskytovat hlavně ordinace praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost. "V případě nedostupnosti kapacit může být přechodně tato péče poskytnuta v UA pointu v nemocnici s urgentním příjmem," píše se ve stanovisku. Postupně je otevírají fakultní nemocnice v Praze a dalších velkých městech. Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ČTK v pátek řekl, že mají odlehčit kapacitám ordinací zejména dětských lékařů, aby se nesnížila dostupnost péče pro české pacienty.

Zdravotníci by se měli soustředit také na kontrolu očkování, u dětí těch povinných a u dospělých dobrovolně. Nabídnout by jim měli také vakcínu proti covidu-19. Doporučena jim bude také registrace u stomatologa a gynekologa.

Z Ukrajiny utíkají miliony lidí, Evropa zažívá nejrychlejší uprchlickou vlnu od druhé světové

Z Ukrajiny k dnešnímu dni uprchlo před ruskou invazí přes tři a půl milionu lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva miliony Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první tři týdny ruské invaze přišlo přes 270 tisíc lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

I v Německu dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Některé země, jako Maďarsko, ale svůj přístup k lidem z Ukrajiny teprve přehodnocují a na plánu, jak se vyrovnat s potenciálním nárůstem migrace, budou teprve pracovat.