Navýšení o 15 procent by podle předsedy Lékařského odborového klubu-Svazu českých lékařů Martina Engela stálo asi 11 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pondělí uvedl, že vláda s navýšením tarifů kromě policistů, vojáků a hasičů nepočítá.

"V současné době se v mnoha nemocnicích uzavírají různá oddělení, nedostatek zdravotníků graduje," uvedla předsedkyně svazu Dagmar Žitníková. Problémy jsou podle ní zejména v regionálních nemocnicích, například na dětských nebo porodních odděleních. "V českých nemocnicích je znovu skoro 1300 pacientů s covidem-19," dodala.

Zdravotníci jsou podle odborů po více než dvou a půl letech epidemie přetížení, frustrovaní a vyhořelí. "Připomínáme, že jako opozice jste k odměňování zdravotníků přistupovali naprosto jinak než nyní, přestože se situace zásadním způsobem nezměnila," píšou v dopise vládě.

Zdravotní pojišťovny mají podle odborů na účtech na konci měsíce 60 miliard korun. Systém podle Žitníkové nakonec každý rok vybere více peněz, než se pro ten rok odhaduje. Svaz zdravotních pojišťoven (SZP) na konci srpna uvedl, že růst úhrad za péči by neměl být meziročně vyšší než pět procent, aby byl systém veřejného zdravotního pojištění stabilní.

"Zdravotní pojišťovny letošní rok zvládnou i se sníženými platbami za státní pojištěnce díky rezervám na fondech. Pro rok 2023 bude ale potřeba disciplína a odolání tlakům na zvyšování úhrad nad dohodnuté limity v rozmezí čtyři až pět procent. Na ty už prostředky nejsou. Nemocnice proto budou muset v příštím roce také využít své zisky z minulých let," uvedl svaz, jehož šest pojišťoven pokrývá zhruba 40 procent obyvatel.

Vláda v pondělí informovala, že základ výdělku se chystá zvednout o deset procent jen policistům, hasičům či vojákům. Ostatním profesím se má suma na platy navýšit o čtyři procenta, peníze mají ale putovat jen do odměn. Odboráři s tím nesouhlasí. Žádají aspoň část prostředků do tarifů.

Zdravotnictví a sociální péče je třetím nejpočetnějším odvětvím platové sféry, zaměstnává více než pětinu všech zaměstnanců. Podle informačního systému o průměrném výdělku (IPVS) ve druhém pololetí letošního roku průměrné mzdy ve zdravotnictví a sociální péči poklesla o 17,7 procenta. "Snížení prémií a odměn v tomto odvětví způsobilo i pokles mediánu a průměru celkového hrubého měsíčního platu," uvedl IPSV v komentáři. Podíl prémií a odměn byl letos ve druhém čtvrtletí 5,5 procenta, meziročně se snížil o 21,4 procentního bodu

"Oproti tomu hodinový výdělek v platové sféře meziročně vzrostl, což je způsobeno rozložením prémií a odměn nepravidelně zúčtovaných do delšího časového období," doplnil IPVS. Průměrná mzda byla v prvním pololetí letošního roku 41.990 korun, medián 34.562 korun.

Medián mezd lékařů specialistů byl v prvním pololetí asi 72.500 korun, praktičtí lékaři pobírali 39.200 korun a všeobecné zdravotní sestry 51.300 korun. Medián platů ve státních zařízeních, kterými jsou zejména fakultní nemocnice, mají lékaři specialisté 105.000, praktičtí lékaři 80.000 a všeobecné zdravotní sestry 61.600 korun.