Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ombudsman řešil problém otevřené rakve zemřelého s covidem

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček v poslední době řeší i podněty související s covidem-19 a pohřebnictvím. Řešil například i otázku otevřené rakve zemřelého s covidem. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí Kanceláře veřejného ochránce práv Iva Hrazdílková.

Na ombudsmana se nedávno obrátila žena, jejíž dědeček zemřel ve zdravotnickém zařízení a byl na covid-19 pozitivní. Vnučka nesouhlasila s tím, že při obřadu nelze vystavit otevřenou rakev. Nechtěla se smířit s tím, že by dědečka pohřbili, aniž by ho ještě jednou mohla spatřit.

Podle Křečka je to především problém etický. Podle něj v dané situaci skutečně není možné zemřelého vystavit v otevřené rakvi tak, jak je běžně zvykem, aby se nemohl virus přenést například dotekem. Pozůstalí by ale podle něj měli mít možnost se na zemřelého naposledy podívat a rozloučit se s ním. Křeček k tomu uvedl, že to by mohly umožnit pohřební služby, například zpřístupněním místnosti pro úpravu zemřelého pro pozůstalé.

V jiném případě se na ombudsmana obrátila žena, jejíž matka zemřela v léčebně pro dlouhodobě nemocné. Zpráva o matčině úmrtí ji podle podnětu zaskočila, navíc to bylo v době nouzového stavu kvůli pandemii covid-19. Žena tak nebyla schopna zorganizovat pohřeb v zákonné lhůtě, proto souhlasila s vypravením takzvaného sociálního pohřbu. Později si podle podnětu uvědomila svou chybu a chtěla, aby byly ostatky uloženy do rodinného hrobu. Požádala proto pohřební službu o vydání urny s tím, že náklady pohřbu uhradí. Pohřební služba to však s odvoláním na zákon o pohřebnictví odmítla.

Podle zákona o pohřebnictví je povinna zajistit pohřbení obec, na jejímž území dotyčný zemřel, pokud do 96 hodin od oznámení úmrtí nikdo pohřeb nesjedná. Ombudsman však upozorňuje, že vedle zákona o pohřebnictví je třeba zohlednit i občanský zákoník. "Stanoví, že nejsou-li ostatky uloženy na veřejném pohřebišti, má na jejich vydání právo osoba, kterou zemřelý před smrtí určil, jinak postupně manžel, dítě, rodič nebo dědic. Z toho lze dovodit, že jestliže se v době mezi provedením kremace a uložením urny na veřejném pohřebišti, kdy ostatky ještě nejsou uloženy, objeví některá z těchto osob a požádá o vydání urny, měla by ji obec vydat," uvedl Křeček.

V Česku jen za středu přibylo 12.977 potvrzených případů koronaviru. Je to dosud nejvíce ve volném dni, kdy se obvykle méně testuje. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví. V ČR je nyní 174.965 lidí s prokázanou nemocí covid-19. Většina z nich má mírný průběh, počet hospitalizovaných i obětí ale v posledních dnech stále strmě roste. Od začátku pandemie zemřelo 2675 nakažených.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19 Stanislav Křeček pohřebnictví život Brno

Související

Aktuálně se děje

25. července 2026 9:25

Česko čeká nevyhnutelné stárnutí populace. Jedno opatření nebude stačit

Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Vakcína, ilustrační fotografie.

Češi by se mohli očkovat proti chřipce i v lékárnách

Česko dlouhodobě patří mezi země s nízkou proočkovaností proti chřipce. Očkování využije každoročně jen kolem 8 % obyvatel. Ministerstvo zdravotnictví proto připravuje legislativní návrh, který by za jasně stanovených podmínek umožnil očkování proti chřipce také v lékárnách. Cílem je nabídnout lidem další možnost, jak se nechat očkovat, zlepšit dostupnost této osvědčené formy prevence a přispět ke zvýšení proočkovanosti. Návrh je nyní v meziresortním připomínkovém řízení.