reklama

Nyní se ošetřovné vyplácí nejvýše devět dní, přičemž děti nesmějí být starší deseti let. U samoživitelek a samoživitelů jsou podmínky o něco mírnější.

Pokud by školy byly zavřené delší dobu, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhne růst ošetřovného na 80 procent redukovaného vyměřovacího základu. Opozice s návrhy na vyšší než 60procentní ošetřovné už od začátku uzavření škol ve Sněmovně neuspěla.

Stát podle předlohy uhradí ošetřovné i lidem, kteří se doma starají o postižené členy rodiny po uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb. Ošetřovné se bude vztahovat také na péči o všechny nezaopatřené děti s postižením nejméně v prvním stupni, které nyní nemohou navštěvovat školu. V těchto případech tedy nebude existovat věkové omezení.

Příslušníci bezpečnostních sborů, tedy například policisté a hasiči, budou dostávat ve všech těchto případech nekrácený průměrný služební příjem. Rodiče se nově budou moci na ošetřovném i vícekrát vystřídat, dávka se bude vyplácet jednou za měsíc.

Doplacené ošetřovné by mohlo podle odhadu ministerstva práce a sociálních věcí získat kolem 190.000 lidí. Rozpočtové náklady budou činit asi 2,75 miliardy korun za jeden měsíc.

Školy se v Česku uzavřely 11. března. Řada zaměstnanců, kteří zůstali s potomky doma, ošetřovné dostávala do minulého čtvrtka. Od té doby jsou zatím bez příjmu.

EET se pozastavuje

Elektronická evidence tržeb (EET) se pozastavuje po dobu nouzového stavu a další tři měsíce. Vyplývá to ze zákona, který podepsal prezident Miloš Zeman. 

Zákon znamená, že podnikatelé a další poplatníci, kterých se to týká, nebudou muset evidovat své tržby podle zákona o evidenci tržeb. Sněmovna předlohu schválila v úterý ve stavu legislativní nouze, o den později ho schválil Senát. Nouzový stav vyhlásila vláda 12. března na 30 dnů. S jeho prodloužením by musela souhlasit Sněmovna. Pokud by nouzový stav skončil před polovinou dubna, obnovila by se EET před polovinou července.

Ministerstvu financí jde o to, aby omezilo návštěvy finančních úřadů poplatníky, kteří si tam kvůli třetí a čtvrté fázi EET musí dojít vyzvednout účtenky nebo autentizační údaje.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) navíc nastává doba, kdy většina poplatníků z první i druhé fáze musí vyměnit své dosavadní certifikáty a získat nové autentizace. Ministerstvo proto chce, aby si pro ně nemuseli chodit.

Takzvaná třetí a čtvrtá fáze EET měla nastat podle dosud platného zákona 1. května. Evidence se měla rozšířit na všechna zbývající odvětví ekonomiky. Až toto rozšíření nastane, zahrne nově hlavně řemeslníky, ale třeba i taxikáře, lékaře, advokáty a podobné profese. Výjimku bude mít předvánoční prodej kaprů nebo některé sociální služby.

EET začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Podle dostupných informací je do EET zapojeno téměř 200.000 podnikatelů, kteří dosud evidovali 13,7 miliardy účtenek.

Stát odpustí živnostníkům část záloh na sociální pojištění

Stát odpustí drobným podnikatelům minimální měsíční zálohy na sociální pojištění za půl roku. Zálohy nebudou muset hradit za březen až srpen vůbec, byť by byly vyšší. Odvody doplatí až při ročním zúčtování. Předpokládá to vládní návrh zákona, který dnes podepsal prezident. O jeho podpisu informoval Hrad. Zákon bude účinný potom, co vyjde ve sbírce.

Základní minimální měsíční záloha činí 2544 korun. Vztahuje se na lidi, kteří vykonávají drobné podnikání jako hlavní činnost. Pro vedlejší činnost činí minimální záloha 1018 korun za měsíc. Opatření má pomoci živnostníkům překonat propad příjmů způsobený vládními opatřeními proti současné koronavirové epidemii.

Pokud živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné zálohu na důchodové pojištění za některý z měsíců od března do srpna zaplatí, použije se na splatné závazky a na zálohy za další měsíce. Půlroční neplacení pojistného se záporně neodrazí v důchodech živnostníků. Období šesti měsíců se zahrne k takzvaným vyloučeným dobám, k nimž obvykle patří třeba doba nemoci.

Přehled o příjmech a výdajích za loňský rok mohou drobní podnikatelé letos podávat až do 3. srpna bez hrozby pokuty od České správy sociálního zabezpečení za zpoždění. Ve stejné lhůtě musí uhradit případný doplatek na sociální pojištění za rok 2019. Penále jim rozhodnutím ministerstva práce a sociálních věcí hrozit nebude.

Zákon sníží příjmy z pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zhruba o 15,1 miliardy korun. Česká správa sociálního zabezpečení na konci loňska evidovala přes 705.600 osob samostatně výdělečně činných, které měly podnikání jako hlavní činnost a musely hradit zálohy na důchodové pojištění. Podle ministerstva práce a sociálních věcí minimální platby posílají asi tři pětiny z nich. Dalších 325.700 lidí mělo podnikání jako vedlejší činnost.

Systém sociálního pojištění skončil loni v přebytku 16,75 miliardy. Letos se očekává propad, který bude muset dorovnat stát. Jak vysoká chybějící částka bude, bude záležet na rozsahu koronavirové krize.

Loading...

1 komentář (Poslední 26.03. 21:46) Napište svůj názor

reklama