Pandemie koronaviru, jejímž důsledkem jsou také přísnější kontroly na hranicích států, zpomalila migraci do Evropy, problém ale zcela nezmizel. V budoucnu migraci výrazně ovlivní změna klimatu, uvedl v tiskové zprávě Robert Stojanov, odborník z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Migrace do Evropy ze zemí Blízkého východu a Afriky v posledních letech postupně klesá, vyplývá ze statistik Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Loni přišlo do Evropy necelých 100.000 migrantů, oproti rekordnímu roku 2015 je to méně než desetina, uvádí Mendelova univerzita v tiskové zprávě.
Migraci přibrzdila koronavirová pandemie, hranice unijních zemí se uzavírají a ochota států přijímat další příchozí se snižuje. Postupně se mění skladba migrantů podle zemí původu. "Jestliže v roce 2015 zhruba půl milionu lidí přišlo do Evropy ze Sýrie, tak dnes už většinu tvoří imigranti ze severní Afriky. Zejména jde o Tunisko, Alžírsko a Maroko," uvedl Stojanov.
Změnila se také motivace příchozích. Většina už neutíká před válkou, ale hledá lepší životní podmínky, což podle Stojanova platí například pro mladé migranty ze severní Afriky.
Většina zemí se kvůli covidu-19 uzavírá, takže nově příchozí směřují hlavně do Španělska a Itálie. "Covid imigraci významně zpomalil, dostat se do cílových zemí, kterými jsou Německo nebo Francie, je čím dál těžší. Ví to i imigranti přes svoje sítě, takže zájem významně klesl. Nyní už nejsou vítaní a s pandemií to platí o to více. Hranice jsou v podstatě zavřené," popsal Stojanov.
Pokud bude pandemická krize pokračovat, předpokládá Stojanov další pokles nebo stagnaci počtu migrantů. Dalším faktorem je však změna klimatu a s ní spojené přírodní katastrofy, dopady na životní prostředí a konkrétní komunity. "Změna klimatu transformuje naši planetu, společnost, ekonomiku. Jsme nuceni se tomu přizpůsobovat, ale tam, kde to už není možné, tam nastává proces vysídlení, migrace, pohybu," uvedl Stojanov.
Podle odborníka se současná rozvojová pomoc často zaměřuje na projekty, které mají podpořit setrvání obyvatel v postižených oblastech. Ne vždy to ale funguje. "Lidé ví sami nejlíp, jestli jsou schopni se ještě adaptovat, nebo už musí odejít. Urbanizované oblasti by měly mít nějaké plány, měly by počítat s migranty, aby nedocházelo k růstu slumů. Měli by mít pro příchozí připravenou infrastrukturu. Časem nezbude nic jiného, než lidi přemístit i plánovaně," míní Stojanov.
Témata: uprchlíci
Související
22. srpna 2024 10:08
16. srpna 2024 14:03
14. srpna 2024 13:07
14. května 2024 16:37
13. května 2024 16:44
15. dubna 2024 15:01
