Pavel: Prezident by měl svou funkci zastávat aktivně, měl by hledat řešení

Prezidentem by podle něj měl být v současné době někdo, kdo se dokáže pohybovat v prostředí krize. "Asi nikdo nepopře, že člověk, který strávil kariéru v armádě, tak těch krizí zažil celou řadu a že si v těch krizích dokáže najít cestu, která povede k řešení," řekl bývalý vysoký představitel české armády a NATO.

Pavel nesouhlasí s názorem, že v čele státu by neměl být generál a celoživotní voják. Podobný názor vyřkl například současný prezident Miloš Zeman. "Mám takový pocit, že to je spíš jenom obava z toho, že voják je opravdu nestranný a voják v principu respektuje pravidla, protože bez těch žádná armáda fungovat nemůže," řekl.

Mnoha lidem se podle něj nelíbí, že by měla platit pravidla pro všechny. Poukázal také na změny v armádě v posledních desetiletích. Současní důstojníci nejsou podle něj připravováni ke slepé poslušnosti. "Naopak, od vojáků se očekává kritické myšlení, že budou analyzovat problémy, hledat řešení a budou za ně nést zodpovědnost. To jsou věci, které potřebujeme i v politice," dodal.

Za své silné stránky považuje nezávislost a orientaci na řešení nebo houževnatost dosáhnout cíle. Každý člověk má podle něj i slabé stránky. "Ale pokud jde o výkon prezidentské funkce, tak já jsem schopen je intenzivně potlačit," řekl ke svým nedostatkům.

Prezident by měl podle Pavla hrát při řešení aktuálních otázek aktivní roli. "Od toho je prezident. Není od toho, aby jednou za čas položil věnec," uvedl. Myslí si, že hlava státu musí dávat společnost co nejvíc dohromady a hledat řešení problémů. I když nemá mnoho pravomocí, jak potíže řešit, má mnoho možností, jak zasáhnout do debaty. Hlava státu může třeba organizovat jednání odborníků, ze kterých vzejdou návrhy vládě. Může také využívat své autority nebo možnosti přístupu na jednání vlády či Parlamentu, míní Pavel.

V případě války na Ukrajině podle něj musí prezident zaujímat jasná stanoviska a říkat je kontinuálně. Zkritizoval současného prezidenta Zemana, který podle něj pod tlakem situace odsoudil ruskou agresi jen na počátku války.

Pavel pro prezidentskou kandidaturu shání podpisy občanů, o podporu politických stran se neuchází. Pokud mu ji ale nabídnou, je připraven ji od demokratických stran přijmout. "Určitě bych je ale požádal, aby mě nepovažovali za svého kandidáta, ale za kandidáta, kterého jsou připraveni podpořit," řekl. Podporu by nepřijal například od komunistů, Tomia Okamury nebo od Přísahy. "Protože tyto strany považuji nejen za esenci populismu, ale mnohdy taky za protisystémové," řekl.

Oslovovat chce ale všechny voliče včetně Zemanových. Domnívá se, že mnoho z nich neschvaluje vše, co současný prezident dělá. "S řadou z nich jsem se na některých věcech shodl. Takže já si nemyslím, že bych mezi voliči Miloše Zemana měl nějak výrazně menší podporu než mezi voliči jiných stran nebo politiků," uvedl.

Zeman podle něj nebyl aktivním prezidentem a nepřispíval k uklidnění situace a mnohdy naopak přiléval oleje do ohně. Hodnocení by mu proto rozhodně nedal kladné.

Z možných protikandidátů mu z hlediska dlouholetých názorů a hodnot není daleko třeba Pavel Fischer, názorově blízko má "v řadě ohledech" i s Markem Hilšerem. "Zatím nevím moc o názorech Danuše Nerudové, ale předpokládám, že bude názorově alespoň na stejné straně jako já," řekl.

Pavel by zrušil kontroly na Hradě, otevřel by ho více veřejnosti

Bezpečnostní kontroly na Pražském hradě už nemají opodstatnění a mohly by být zrušeny, domnívá se prezidentský kandidát Petr Pavel. Hrad i lánský zámek by chtěl jako prezident více otevřít veřejnosti pro konání kulturních akcí nebo třeba seminářů. Změnil by i pravidla fungování prezidentské kanceláře, řekl v rozhovoru s ČTK. Rád by i nadále zůstal v současném bydlišti a nechtěl by se vzdát ani jízd na motocyklu.

"Vnímám Hrad jako možná trochu přehnané sídlo pro prezidenta státu naší velikosti," poznamenal Pavel. Lidem by ho proto rád více otevřel a mnohem častěji než v současnosti v něm pořádal kulturní akce, semináře nebo konference. Více by otevřel i zámek v Lánech.

Změny by ale na Pražském hradě podle Pavla měly začít od samotné prezidentské kanceláře. "Protože to, co zástupci prezidentské kanceláře předvádějí dnes, a teď mám především na mysli trio (kancléř Vratislav) Mynář, (poradce Martin) Nejedlý, (mluvčí Jiří) Ovčáček, to je nejenom ostudné, ale i trestuhodné," podotkl. Jako prezident by proto nastavil pravidla kanceláře tak, aby se stala úřadem, který budí respekt. "A ne v lepším případě úsměšky a v horším případě opovržení," řekl.

Pavel je přesvědčen, že nový prezident nebo prezidentka si s sebou na Hrad přivede nejbližší spolupracovníky třeba na posty šéfa kanceláře, osobního tajemníka nebo tiskového oboru. Změna podle něj bude potřeba i v čele hlavních odborů. I v prezidentské kanceláři je ale potřeba kontinuita a ne všichni zaměstnanci Hradu sdíleli stejné hodnoty jako třeba Mynář, poznamenal. "Já si myslím, že Vratislav Mynář ani nedoslouží termín a bude rychle balit kufry, aby se mu něco zlého nestalo, protože moc dobře ví, kolik má másla na hlavě," řekl k osobě současného prezidentova kancléře.

Návštěvníkům Hradu v současné době komplikují vstup bezpečnostní prohlídky. V době, kdy v Evropě reálně hrozily teroristické útoky, byla tato bezpečnostní opatření podle Pavla na místě. Nyní ale indicie takových bezprostředních hrozeb nejsou. Kontroly na Hradě proto nedávají opodstatnění a nic by se nestalo, kdyby zmizely, řekl.

Pokud Pavel v prezidentské volbě, ke které se oficiálně v úterý přihlásil, uspěje, zůstal by nejraději bydlet v současném domě, pokud by to bylo možné. "Vzhledem k tomu, že nebydlíme daleko od Prahy, tak si dovedu představit i to, že bychom to asi hodně střídali," poznamenal.

Na úterní tiskové konferenci Pavla podpořila i jeho žena Eva. Prezidentský kandidát počítá, že ho manželka bude doprovázet i na některých dalších akcích během kampaně. Ve funkci první dámy by podle něj chtěla být viditelnější než v současné době Ivana Zemanová. Za určitý vzor považuje ženu Václava Havla Olgu. Zabývat by se chtěla postavením žen a rodiny, ale také péčí o ty, kteří si nemohou sami pomoci. Věnovala by se zřejmě i ochraně zvířat.

Pavel je známý svou oblibou jízdou na motocyklu. Vyjížděk by se nechtěl vzdát ani jako prezident. "Když jsem byl v NATO, tak mi taky říkali, že to nepůjde. Že budu mít ochranku 24 hodin denně, sedm dnů v týdnů, a že se to prostě vylučuje. Nakonec jsme cestu našli," poznamenal. Svou zálibu přirovnal k aktivitám bývalého prezidenta Václava Klause, který rád lyžoval. "Pokud prezident může jezdit na lyžích po sjezdovkách, proč by nemohl jiný prezident jezdit na motorce po silnicích. Já v tom nevidím žádný zásadní rozdíl," uvedl.

Pavel nemá obavy z případného objevení dokumentů o jeho studiu u zpravodajců

Prezidentský kandidát Petr Pavel nemá obavy z případného objevení dalších dokumentů o jeho studiu zpravodajského kurzu u vojenské rozvědky. Pouze by podle něj prokázaly, že do něj nastoupil. Bývalý vysoký představitel české armády a NATO v rozhovoru ČTK zopakoval, že kurz připravoval pro zpravodajskou odbornost v různých specializacích a on si vybral dráhu vojenského diplomata. To, že se připravoval na práci špiona, je podle něj zkreslením. Zdůraznil, že před revolucí v listopadu 1989 absolvoval pouze první ročník kurzu, zbylé dva se uskutečnily po změně poměrů.

Server Seznam Zprávy na začátku září zveřejnil dokument z Archivu bezpečnostních složek, který hodnotí Pavlovo studium třetího semestru zpravodajského kurzu. Podle Pavla materiál pouze potvrzuje jeho studium, o kterém již dříve informoval. "Byla to hodnotící zpráva za třetí semestr, takže to nebylo nic objevného, senzačního, co bych někde zatajoval nebo nechtěl sdělit," poznamenal.

Zopakoval, že všechny informace týkající se kurzu v minulosti zveřejnil. "A i kdyby se objevilo deset dalších (dokumentů), tak s tím nemám sebemenší problém, protože prokážou pouze to, co celou dobu říkám. Že jsem nastoupil do zpravodajského kurzu, který připravoval odborníky pro zpravodajskou odbornost ve všech specializacích," dodal. Podle Pavla jen několik jednotlivců z každého kurzu mohlo jít k agenturnímu průzkumu a jen někteří se mohli stát "špiony".

"Takže snaha přisoudit mi to, že jsem se připravoval na špiona je zkreslením, protože v rámci toho kurzu jsme se připravovali všichni stejně," řekl. Poznamenal také, že jen jeden rok kurzu se konal před listopadem 1989. Tento rok byl podle něj zaměřen na jazykovou přípravu. "K té specializaci by došlo nejspíš až v posledním roce, ale ty dva (další) roky proběhly v nové konfiguraci s novými osnovami, podle nových pravidel a já jsem se připravoval na dráhu, která mohla být různá, ale já jsem si vybral dráhu vojenského diplomata a tu jsem nakonec dělal," dodal.

Témata:  Petr Pavel,  prezident ČR,  Pražský Hrad