Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Platy poslanců a senátorů příští rok porostou o 11 tisíc korun

Poslanecká sněmovna, ilustrační foto
Poslanecká sněmovna, ilustrační foto
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Vláda neplánuje i v roce 2023 udržovat zmražené platy ústavních činitelů na nynější úrovni. Po dnešním zasedání kabinetu to řekl novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Plat řadového poslance a senátora by mohl příští rok vzrůst o 11.600 korun na 102.400 korun měsíčně.

Platy vrcholných politiků jsou třetím rokem stejné kromě letošního ledna, kdy vzrostly o asi šest procent. Od února se vrátily změnou zákona na loňskou úroveň. Politici si platy zmrazili nejprve kvůli koronavirové krizi a pro většinu letoška na návrh koaliční vlády Petra Fialy (ODS) kvůli snaze najít úspory vzhledem ke schodku státního rozpočtu.

Platová novela se týkala i soudců a státních zástupců, z podnětu Okresního soudu v Ústí nad Labem se jí zabývá Ústavní soud. Minulá vláda Andreje Babiše (ANO) neprosadila loni návrh, podle kterého by se odměny prezidenta, členů kabinetu a zákonodárců nezvyšovaly dalších pět let. "Neplánujeme prodloužení tohoto stavu, který platil v letech 2021 a 2022," konstatoval dnes Stanjura.

Dlouhodobější zmrazení bude v novém roce patrně znamenat razantnější navýšení platů. Řadový poslanec a senátor by si příští rok mohli polepšit o zhruba 12,7 procenta, tedy o 11.600 korun na 102.400 korun měsíčně. Plat prezidenta by příští rok mohl činit 341.200 korun, o 38.500 korun víc než teď.

Předsedové obou parlamentních komor a premiér by příští rok pobírali 274.800 korun a místopředsedové Sněmovny a Senátu a ministři 195.300 korun. Nárůst by činil 31.000 korun a 22.100 korun. Odměna místopředsedy vlády by mohla vzrůst o 26.600 korun na 236.000 korun a předsedů parlamentních výborů, komisí a delegací o 16.300 korun na 144.100 korun. Místopředsedové senátních a sněmovních výborů a předsedové podvýborů by si mohli polepšit o 13.900 korun na 123.200 korun.

Politikům by s platy vzrostly i měsíční náhrady. Například prezident by měl zvláštní víceúčelovou paušální náhradu 317.500 korun. Paušální náhrada premiéra by činila 35.100 korun a ministra 28.500 korun. V případě poslanců a senátorů by se paušální náhrada na stravné a reprezentaci zvýšila z 13.500 korun na 15.200 korun, na cestovních náhradách by měli podle vzdálenosti bydliště až 56.900 korun. Víceúčelová paušální náhrada předsedy parlamentní komory by činila 55.000 korun.

Na platy ústavních činitelů počítá návrh státního rozpočtu na příští rok s částkou 6,47 miliardy korun. Je to zhruba o 730 milionů korun víc než letos. Na platy poslanců je připraveno v příštím roce téměř 312 milionů korun a na platy senátorů zhruba 131 milionů korun. Na plat prezidenta je vyčleněno přes čtyři miliony korun.

Témata:  Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky Senát Parlamentu České republiky

Související

Aktuálně se děje

14. února 2026 19:33

Nejméně věří Češi Turkovi, ukázal průzkum. Od politika přišla rázná reakce

První letošní výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), realizovaný na přelomu ledna a února 2026, nabízí detailní pohled na to, jak čeští občané vnímají své politické představitele. Nejdůvěryhodnější postavou české politické scény zůstává prezident Petr Pavel, kterému věří 62 procent dotázaných. Jako jediný politik v šetření oslovuje téměř dvě třetiny veřejnosti a dosahuje kladného indexu důvěry ve výši +28.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Václav Klaus

Klaus o hádce Macinky: Pokud by se s Clintonovou a Sikorskim nestřetl, zklamal by mě

Bývalý prezident Václav Klaus se v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS zastal současného ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Podle Klause je prakticky nemožné, aby se politik s Macinkovými pravicovými názory nepohádal s lidmi jako Hillary Clintonová nebo polský ministr zahraničí Radosław Sikorski. Pokud by k takovému střetu na Mnichovské bezpečnostní konferenci nedošlo, Macinka by prý Klause velmi zklamal.