Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Počty nakažených koronavirem klesají, stále jsou ale vyšší než loni

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Od loňského března, kdy se v ČR potvrdily první nákazy novým typem koronaviru, se nemoc covid-19 prokázala u 1,673.694 lidí, nejhorší situace byla letos v březnu. Celkový počet pozitivních testů dosáhl ve třináctém měsíci epidemie 299.704 a denní průměr se blížil 10.000 nakažených.

Přes čtvrt milionu nakažených se objevilo ještě loni v říjnu a letos v lednu a únoru. V posledních měsících se počet nakažených snižuje, v dubnu klesl pod sto tisíc, v květnu pod 30.000 a v červenci činil 5960, což je ale stále o čtvrtinu více než ve stejném měsíci loni.

Počet lidí, kteří v ČR zemřeli po nákaze koronavirem, dosáhl 30.374, z toho pětina - 6067 - připadá na letošní březen, který se tak stal nejhorším měsícem. V březnu často umíralo i 200 lidí denně, poté ale trend výrazně zpomalil. Ještě letos v dubnu zemřelo s covidem 2570 lidí, v květnu to bylo 666, v červnu 74 lidí a v červenci 12.

V poslední době je obětí minimum, poslední eviduje ministerstvo zdravotnictví 21. července. Vůbec nejhorším dnem byl 3. listopad loňského roku, kdy zemřelo 261 nakažených, následují letošní 15. březen s 237 mrtvými a letošní 8. březen s 236 mrtvými.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 9:59

Někdy víc, někdy míň. Felix Slováček opět promluvil o problémech s Dádou Patrasovou

Máme před sebou poslední adventní víkend, po kterém už přijdou na řadu Vánoce. Ve slavné domácnosti Slováčkových budou letos jiné, protože ke stolu nezasedne zesnulá dcera Anička. Felix Slováček sice rodinné plány pro období svátků neodhalil, ale otevřeně promluvil o problémech manželky Dády Patrasové. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Blackout v Česku: Jeho pravděpodobnost byla 1 ku 3 milionům. ČEPS zveřejnil příčinu

Blackout v Česku: Jeho pravděpodobnost byla 1 ku 3 milionům. ČEPS zveřejnil příčinu

Společnost ČEPS zveřejnila podrobnou zprávu o vyšetřování rozsáhlého výpadku elektřiny, který 4. července téhož roku zasáhl část Prahy a čtyři kraje. Hlavním závěrem je, že za kolaps mohl unikátní souběh dvou technických událostí, které spolu přímo nesouvisely. Pravděpodobnost takové shody okolností v rozmezí jedné hodiny byla vyčíslena na pouhých 1 : 3 000 000. Před samotným incidentem byla soustava stabilní a splňovala všechna bezpečnostní kritéria, což potvrdila i evropská asociace ENTSO-E.