Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15.200 na 18.000 korun, tedy zhruba o 18 procent. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. Poukazují na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) zmínila možnost přidání o 1000 korun.

Tripartita o navýšení debatovala už v červnu. Dohodu stále nenašla. "Tam jsou tak rozdílné názory v rámci tripartity i zaměstnavatelů a odborářů, že bude nejlepší rozhodnutí odložit na příští vládu. Není kam spěchat," řekl po tripartitním jednání Babiš.

S minimální mzdou se zvedají i zaručené mzdy, které se vyplácejí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybují se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Podle návrhu by se tedy vyplácely od 18.000 do 36.000 korun. Schillerová už dřív řekla, že by výrazné navýšení mohlo vést k propouštění lidí s nižším výdělkem. Podle ministryně práce Maláčové naopak stát vybere víc na daních a odvodech a vyšší mzdy podpoří ekonomiku, protože lidé budou víc utrácet. Někteří ekonomové naopak varují před zdražováním a roztáčením inflační spirály.

Mzdové náklady pracovníka s minimálním výdělkem by se po navrhovaném navýšení minimální mzdy příští rok zvedly o 44.957 korun. Zaměstnavatele by to podle podkladů k nařízení stálo o 16,08 miliardy korun víc a stát a veřejný sektor o 1,3 miliardy víc.