Česko a spojenci v Severoatlantické alianci jsou připraveni dlouhodobě podporovat Ukrajinu na její cestě k ukončení války, k poválečné obnově a k členství v NATO. Po dnešním jednání s generálním tajemníkem aliance Jensem Stoltenbergem to prohlásil český prezident Petr Pavel. Západ podle něj nemá k podpoře Ukrajiny alternativu.
Pavel na twitteru připomněl, že na půdě NATO strávil několik let. Předem uvedl, že chce partnery ujistit o tom, že Česká republika je spolehlivým a sebevědomým partnerem.
"Silné NATO je zárukou naší bezpečnosti. V roce 2024 jsme připraveni naplnit závazek investovat do obrany alespoň 2 % HDP. V případě potřeby jsme připraveni investovat i více, pokud budou plánované výdaje spojeny s konkrétními projekty," napsal prezident. Se Stoltenbergem hovořil například o dalším plánovaném zvyšování obranných výdajů, které má schvalovat červencový alianční summit ve Vilniusu.
"Jsem rád, že všichni rozumíme tomu, že není žádná jiná možnost než podporovat Ukrajinu. Alternativou je ruský úspěch, který by pro nás znamenal mnohem více problémů a možná ještě vážnějších, než jaké máme dnes," prohlásil Pavel. Do centrály NATO, kde v letech 2015-2018 působil jako šéf Vojenského výboru aliance, zavítal na úvod své první návštěvy Bruselu v prezidentské funkci.
Stoltenberg ocenil Pavla jako silného stoupence NATO a také skutečnost, že Česko již dodalo Ukrajině tanky, vrtulníky a protivzdušné systémy. Alianční státy musí podle generálního tajemníka v podpoře napadené země pokračovat a dokázat ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, že se v plánech na zdolání ukrajinského odporu dlouhodobou opotřebovávací válkou zmýlil.
"Je zjevné, že potřebujeme investovat více do obrany, protože žijeme v nebezpečnějším světě a vidíme, že prezident Putin je připraven použít sílu proti sousedům," prohlásil Stoltenberg po setkání s Pavlem, jehož dalším tématem byly právě peníze. Kromě samotné podpory Ukrajiny je podle šéfa NATO nutné dále zvětšit armádní zdroje v rámci posilování vojenské přítomnosti na východním křídle aliance, které má odradit Putina od případného útoku na další země.
Stoltenberg chce na summitu navrhnout, aby dosavadní cíl dvou procent HDP pro zbrojní výdaje nebyl stropem, ale minimálním prahem, z něhož by rozpočty jednotlivých zemí měly vycházet. Česká vláda plánuje splnit dvouprocentní slib příští rok. "Jsme ale také otevřeni diskusi o vyšších výdajích, pokud budou nutné," řekl Pavel, podle něhož je důležité účelné vydávání peněz za nové vojenské kapacity.
Témata: Petr Pavel, Jens Stoltenberg, válka na Ukrajině
Související
18. června 2026 11:32
16. června 2026 13:17
13. června 2026 20:09
13. června 2026 16:11
12. června 2026 9:14
