Podporu v nezaměstnanosti dostává v Česku 35 procent lidí bez práce

Vyplývá to z analýzy vývoje zaměstnanosti za loňský rok, kterou připravilo ministerstvo práce. ČTK má materiál k dispozici. S výsledky by se měla v pondělí seznámit vláda.

Podpora odpovídá určitému procentu z výdělku. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) před rokem po nástupu epidemie řekla, že při skokovém růstu nezaměstnanosti navrhne navýšení částky. Podíl lidí bez práce se ale zvedl v minulém roce mírně. V průměru dosahoval 3,5 procenta, meziročně byl tak vyšší o 0,7 procentního bodu. Na konci prosince činila nezaměstnanost 4,0 procenta. Úřady evidovaly 292.500 uchazečů o zaměstnání. O rok dřív jich bylo o 76.500 méně, nezaměstnanost tehdy dosahovala 2,9 procenta. Na podpory stát v minulém roce vydal 10,57 miliardy korun. Meziročně je částka o 30 procent vyšší, tedy o 2,42 miliardy korun.

Podporu na konci loňska pobíralo 50.200 žen a 47.400 mužů. V průměru ji mělo 35,1 procenta nezaměstnaných, v roce 2019 to bylo 36,4 procenta. Kvůli nižším výdělkům dostávají ženy zhruba o pětinu nižší částku. Průměrné uchazečce o práci loni připadlo 7771 korun měsíčně, průměrnému uchazeči 9337 korun. V prvním pololetí se vyplácená podpora zvedala, pak poklesla. "Zpomalení nárůstu průměrné podpory, které je patrné zejména ve druhém pololetí 2020, souviselo s příchodem uchazečů o zaměstnání z odvětví s nižšími výdělky," uvádí analýza. Vyjmenovává ubytování, pohostinství, stravování a obchod. Přibylo tak hlavně lidí s podporou od 3500 do 4500 korun.

Podpora v nezaměstnanosti se lidem do 50 let vyplácí za určitých podmínek pět měsíců, lidem od 50 do 55 let osm měsíců a lidem nad 55 let 11 měsíců. Částka se u zaměstnanců stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku za poslední dva roky, u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) z vyměřovacího základu. První dva měsíce se vyplácí 65 procent, další dva měsíce 50 procent a ve zbytku času 45 procent. Pokud člověk odejde z práce bez vážného důvodu sám, nebo "na dohodu", dostává 45 procent. Při rekvalifikaci, kterou zajistí úřad práce, je podpora vyšší. Činí 60 procent.

Nejvyšší možná částka v nezaměstnanosti dosahuje 0,58násobku celostátní průměrné mzdy. Loni to bylo 19.389 korun, předloni 18.111 korun. Při rekvalifikaci může být maximální částka ještě vyšší, a to 0,65násobek celostátní průměrné mzdy.

Nejčastěji nezaměstnaní dostávali měsíčně přes 11.501 korun. Takových příjemců bylo 19.600, tedy pětina. Zhruba o stovku lidí méně pobíralo od 3501 do 4500 korun, tedy také skoro pětina. Přibližně každý devátý člověk s podporou měl mezi 6501 a 7500 korunami, každý desátý 5501 až 6500 korun. Celkem 58 procent příjemců bylo pod průměrnou částkou, podíl se proti předchozímu roku mírně zvýšil. Maximální měsíční částku 19.389 korun dostávalo na konci prosince 4100 nezaměstnaných. O rok dřív tehdejší nejvyšší možnou podporu 18.111 korun pobíralo 3800 osob. Podíl nezaměstnaných s nejvyšší podporou se snížil meziročně ze 4,6 na 4,2 procenta.

Odbory nastavení podpor dlouhodobě kritizují. Na výši částek začaly poukazovat znovu před rokem kvůli koronavirové krizi. Dočasné navýšení pak navrhovala i část členů Národní ekonomické rady vlády (NERV). Zaměstnavatelé naopak byli proti. Podle nich by to ještě zhoršilo nedostatek pracovních sil v některých oborech.

Témata:  nezaměstnanost,  Úřad práce