Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Poslanci by mohli na příští schůzi zahájit debatu o státním rozpočtu

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Poslanci by se mohli na příští řádné schůzi Sněmovny začít zabývat návrhem státního rozpočtu na letošní rok. Podle předběžného programu, jak jej projednal organizační výbor, by měli schvalovat například i trestnost působení v nestátních ozbrojených skupinách v cizině.

Dolní komora by měla také rozhodnout o žádostech o vydání předsedy ANO a někdejšího premiéra Andreje Babiše v případu Čapí hnízdo a Bohuslava Svobody (ODS) v kauze někdejší pražské karty opencard, byť v navrhovaném programu jejich projednání zařazeno není.

Schůze začne v úterý 15. února odpoledne. S týdenní přestávkou na jednání výborů by měla skončit v pátek 4. března. Premiér Petr Fiala (ODS) už ohlásil, že vláda na této schůze navrhne zrušení pandemické pohotovosti, přesné datum ale teprve určí. V době pandemické pohotovosti může ministerstvo zdravotnictví vydávat plošná protikoronavirová opatření podle pandemického zákona.

V návrhu programu je opět volba zbývajícího šestého místopředsedy Sněmovny. Bude již čtvrtá, v předchozích poslanci žádného z navrhovaných kandidátů nezvolili. Opoziční hnutí ANO nejspíš znovu navrhne někdejšího vicepremiéra Karla Havlíčka, jenž se v poslední lednové volbě utkal s předsedou SPD Tomiem Okamurou.

Návrh státního rozpočtu zatím Fialův koaliční kabinet neprojednal. Fiala avizoval, že vláda jej schválí v první polovině února, aby nynější rozpočtové provizorium skončilo nejpozději ke konci března. Letošní rozpočtový schodek by mohl být podle ministra financí Zbyňka Stanjura (ODS) nižší než 280 miliard korun. Je to zhruba o sto miliard korun méně, než navrhovala minulá vláda tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO). Dodatek návrhu programu sněmovní schůze uvádí, že poslanci by se mohli zabývat rozpočtem v prvním čtení ve středu 16. února. V úvodním kole schvalují zejména výši příjmů, výdajů a schodku.

Poslanci by na schůzi měli schvalovat i tři zákony, u dvou z nich je čeká ještě také druhé čtení. Zabývat se budou především vládními předlohami v úvodním kole, které organizační výbor v návrhu programu předřadil před poslanecké, senátní i krajské zákony. Hned prvním bodem v bloku prvních čtení je vládní novela na roční odklad účinnosti části nového stavebního zákona, který v minulém volebním období prosadil Babišův kabinet. Fialova koaliční vláda tím chce získat čas na zpracování celkové změny zákona, která má zejména zrušit centralizaci stavebního řízení. Odkladem účinnosti části stavebního zákona se Sněmovna zabývala už v polovině ledna. Opozice tehdy využila momentální převahy a přerušila projednávání novely vládních poslanců do začátku března.

Sněmovna by měla po odkladu volit na schůzi členy správní a dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny. Původní nominace volební komise zrušila kvůli požadavku Pirátů, aby měli na seznamu kandidátů do správní rady svého zástupce. Dosáhnout toho chtějí tím, že se pro volbu sdruží s vládním klubem Starostů a nezávislých. Ve správní radě pojišťovny tím získají jedno místo navíc na úkor klubu ANO.

Návrh programu schůze aktuálně čítá 106 bodů. Stejně jako při minulých schůzích se nepředpokládá, že by se poslanci stihli vypořádat se všemi.

Témata:  Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky státní rozpočet

Související

Aktuálně se děje

11. září 2025 19:38

Ledy se hnuly. Něco se změnilo, komentují Britové setkání Harryho s otcem

Velkým tématem je ve Velké Británii středeční setkání krále Karla III. s mladším synem Harrym, který před lety ukončil působení v řadách britské monarchie. Toto rozhodnutí i následující události pošramotily jeho vztahy s blízkými. Nyní by se mohlo blýskat na lepší časy. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Praha, ilustrační fotografie.

Komentář

Z Česka a Prahy zvláště se stal skanzen, vyšší budovu má i Brno. Změna je na obzoru

Z České republiky, a Prahy zvláště, se stává jakýsi skanzen. V první padesátce žebříčku nejvyšších budov zemí Visegrádské čtyřky má Česko jen dvě zastoupení. A to brněnskou AZ Tower na 39. místě a pražskou City Tower na 42. místě. Žebříčku dominují Poláci s bezmála čtyřiceti zastoupeními; výrazně vyšší budovu, než jsou ty české nejvyšší, ovšem mají také Slováci a Maďaři.