Pražští hasiči společně s policisty vyrazili k zásahu v ulici Nad Studánkou na Praze 4, kde byly během vyklízení sklepních prostor nalezeny nebezpečné chemické látky. Na místo události dorazili odborníci připravení zajistit bezpečnost a správnou likvidaci těchto materiálů.
V nalezené pozůstalosti objevili zasahující složky směs nebezpečných chemikálií, mezi nimiž figuruje rtuť, kyanid, arzenik a radioaktivní thorium. Součástí nálezu je také kyselina pikrová, která představuje specifické riziko.
Kyselinu pikrovou musí na místě zajistit pyrotechnická služba, která provede její řízený odpal. Zbývající nebezpečné látky následně odveze k ekologické likvidaci specializovaná chemická laboratoř z Kamenice. O celé situaci byl informován Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
Podle vyjádření pražských hasičů široké veřejnosti v okolí nehrozí žádné bezprostřední nebezpečí. Množství nalezených chemikálií je totiž podle informací z místa zásahu velmi malé.
Thorium je chemický prvek, který nese značku Th a disponuje protonovým číslem 90. Řadí se mezi aktinoidy a v čisté podobě má stříbřitě bílou barvu, ovšem na vzduchu poměrně rychle oxiduje a černá. Tento kovový prvek se v zemské kůře vyskytuje přirozeně, a to dokonce třikrát až čtyřikrát častěji než uran. Běžně bývá součástí mnoha hornin a půd, přičemž nejčastěji se získává z minerálů, jako je například monazit.
Všechny izotopy thoria jsou radioaktivní, přičemž nejstabilnější z nich, thorium-232, vykazuje extrémně dlouhý poločas rozpadu přesahující 14 miliard let. Během rozpadu thorium postupně vytváří další prvky, mezi nimiž je i radioaktivní plyn radon. Thorium vyzařuje primárně částice alfa, které lze sice snadno zastavit běžnými překážkami, jako je list papíru či lidská kůže, ale pokud se thoriový prach dostane do organismu vdechnutím nebo pozřením, představuje pro vnitřní orgány závažné zdravotní riziko.
Historicky bylo thorium hojně využíváno v takzvaných plynových punčoškách pro kempinkové lampy, neboť při zahřátí intenzivně svítí bílým světlem. Vědci však v současnosti vidí jeho největší potenciál v jaderné energetice. Thoriové reaktory by mohly být teoreticky bezpečnější, efektivnější a produkující méně nebezpečného odpadu než současné jaderné elektrárny založené na uranu.
Pokud jde o nález thoria v domácím či sklepním prostředí, představuje značné riziko. Kromě samotné radioaktivity je totiž thorium i chemicky toxický těžký kov, který při kontaktu s pokožkou či sliznicemi způsobuje podráždění. Největší nebezpečí však spočívá v mechanickém poškození nádob, ve kterých je skladováno. Pokud se materiál rozdrolí na prach, hrozí jeho vdechnutí, a uzavření v nevětraném prostoru navíc vede k hromadění radioaktivního radonu, který je při dlouhodobém vdechování karcinogenní.
Témata: Praha, krimi (jednorázové)
Související
20. dubna 2026 21:10
18. dubna 2026 9:17
6. dubna 2026 13:17
31. března 2026 13:54
