reklama

Zdraví prezidenta Miloše Zemana, který nastoupil do Ústřední vojenské nemocnice ve Střešovicích (ÚVN) na čtyřdenní rekondiční pobyt, opět vyvolává otázku, co by se dělo, pokud by hlava státu z nejrůznějších důvodů nemohla pokračovat ve funkci a rezignovala.

Česká ústava samozřejmě s takovou možností počítá, ačkoliv dějiny samostatného státu – na rozdíl od těch československých – takový případ nepamatují. Zemanovi předchůdci svá funkční období dokončili. Václav Havel sice jednou abdikoval, ale učinil tak ještě jako poslední československý prezident v roce 1992.

Jak uvádí server reflex.cz, prezident musí na svou funkci dle ústavy rezignovat do rukou předsedy Senátu, kterým je v současnosti Jaroslav Kubera (ODS). Ten musí následně do 10 dnů vypsat volby s datem konání nejpozději za 80 dní. Případní kandidáti mají v tu chvíli kampaň velice omezený čas.

Navíc je výrazně omezuje samotný zákon o volbě prezidenta republiky, který stanovuje, že kandidatura musí být podána nejpozději 66 dnů před volbou. Zvýhodněni by v tu chvíli byli kandidáti navržení zákonodárci. Nasbírat potřebných 50 tisíc podpisů občanů za necelý měsíc se totiž zdá být nemožné.

Co by se dělo v době „bezvládí“ na Hradě? Pravomoci se dělí mezi jednotlivé ústavní činitele. Premiér, kterým je nyní Andrej Babiš (ANO), by dostal za úkol zastupování státu navenek, stal by se velitelem ozbrojených sil, mohl by však také jmenovat soudce či vyhlásit amnestii. Naopak abolici udělit nesmí.

Předsedou sněmovny je momentálně premiérův stranický kolega Radek Vondráček. Tomu by připadlo např. jmenování premiéra a vlády nebo soudců a členů rady ČNB. Mohl by rovněž rozpustit sněmovnu či jí vracet zákony k opětovnému projednání.

Šéfovi Senátu by náležela pravomoc vyhlásit sněmovní volby. V případě, že by prezident odstoupil v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, dostal by na starosti i agendu předsedy sněmovny.