"Za tři měsíce jsme k posílení energetické bezpečnosti naší země udělali víc než dvě vlády ANO za uplynulých osm let," prohlásil premiér. Podle něj na jaře hrozilo, že v zimě bude Česko bez plynu kvůli závislosti na jeho dodávkách z Ruska. Nyní jsou zásobníky plynu naplněny z 85 procent. "Plyn na zimu po všech těch krocích, co jsme udělali, máme zajištěný," podotkl. Čím víc se bude plynem šetřit, tím déle vydrží. "Neznamená to, že se teploty mají snižovat na absurdní stupně nebo že má doma někdo mrznout," podotkl premiér.

Vláda podle Fialy nyní chce zajistit dostupné ceny energií, proto v pondělí navrhla jejich zastropování. Náklady na topení by tak měly být zhruba stejné bez ohledu na to, jestli domácnosti vytápí elektřinou nebo plynem. "Nikdo nebude platit za elektřinu a plyn násobky toho, co platil dosud," zdůraznil premiér. Díky maximálním cenám za elektřinu rodina, která elektřinou svítí a topí, ušetří proti předpokládaným tržním cenám 111.000 korun za rok a rodina, která topí plynem, ušetří ročně zhruba 90.000 korun, řekl Fiala.

Premiér připomenul také opatření v rámci Deštníku proti drahotě a úsporného tarifu, díky kterému domácnosti letos dostanou v průměru 4000 korun, přičemž tato pomoc státu bude automaticky promítnuta do záloh na energie. Jednorázový pětitisícový příspěvek stát vyplatil na zhruba 1,2 milionu dětí, důchody se letos zvýšily v průměru o 2500 korun měsíčně, vypočítával Fiala.

Zdroje na výdaje spojené s energetickou krizí chce vláda podle svého předsedy získat kvůli zděděnému zadlužení státu také mimořádnými příjmy. Patří k nim dividendy ze státních podniků, příjmy z emisních povolenek nebo výnosy daně pro vybrané firmy, které těžily z důsledků ruské agrese na Ukrajinu. Další zadlužování země a s ní spojená inflace jsou podle Fialy hrozbami, stejně jako chybějící spolupráce opozice a aktivity proruských sil, které se snaží krizi využít k otřesení demokratického systému. "Je odpovědností demokratických politiků se tomu včas a rázně postavit," dodal Fiala.

Senátní hospodářský výbor minulý týden vyzval vládu, aby národní opatření řešení nárůstu cen energií obsahovalo variantně úplné oddělení cen plynu od elektrické energie a stanovení maximálních cen plynu určeného pro výrobu elektrické energie dodávané tzv. závěrnými zdroji, cen elektrické energie pro koncové zákazníky a zastropování marží pro obchodníky s energiemi.

Vláda v pondělí stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně 6000 korun včetně DPH za jednu megawatthodinu (MWh), plyn bude stát maximálně 3000 korun za MWh. Vliv na výši záloh bude mít stanovení cenového stropu již v listopadu. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.